„Od tohoto choroše znám čtyři lokality, takže když mě pan Bezděk oslovil, tak jsem se na ně všechny vypravil a začal jsem na nich hledat. Jakmile jsem houbu našel, tak jsem ji dal do obálky, označil datem, souřadnicemi a biotopem a poslal,“ začal popisovat proces, který vedl k nalezení vzácného brouka, mykolog Roman Maňák. Jan Bezděk, který se snažil brouka Baranowskiella ehnstromi nalézt, jej nakonec opravdu objevil. Byl ale pouze v jedné z několika zaslaných obálek.
Najít choroš, ve kterém nejmenší brouk Evropy žije, není snadné. Právě proto znalcům brouků pomáhali mykologové. „Rozhodně se nadá říct, že by šlo o běžný choroš. Patří mezi ty vzácnější. Udává se, že v Česku je ve 30 až 40 lokalitách,“ potvrdil Maňák. Takzvaný Ohňovec škeblovitý, ve kterém brouk žije, roste z 90 procent na vrbách, ale výjimečně se můžu objevit i třeba na topolech.
Nejmenší brouk Evropy je protáhlého tvaru, malý, štíhlý, dlouhý a je přizpůsobený tomu, že žije ve sporách choroše. Naopak největší evropský brouk je na život v houbě příliš velký. Roháč totiž může dorůst do délky až osmi centimetrů.