Moravskoslezský krajský úřad řeší další nelegální domovy důchodců

Ostrava - Přibývá domovů důchodců, které fungují bez registrace pro poskytování sociálních služeb. V celé republice jich jen asi sedmdesát, jen v Moravskoslezském kraji jich ale úředníci evidují dvacet jedna. Dvěma udělili pokuty, dalších pět provozovatelů se proti udělení sankce odvolalo. Lůžek pro seniory je ale stále dlouhodobý nedostatek.

Mezi neregistrovaná zařízení patří penzion pro seniory v Palkovicích na Frýdecko-Místecku. Krajský úřad ho vede v patrnosti. „Čekáme na dodání potřebných dokladů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Moravskoslezského kraje Petra Špornová. Dodala, že v současné době dostal krajský úřad dalších devět podnětů na neregistrovaná sociální zařízení, s nimiž zahájí správní řízení.

Klienti jsou v Palkovicích spokojeni

V palkovickém penzionu Společně ve stáří bydlí celkem šestnáct starých lidí a jsou tam spokojeni. Manželé Anna a Josef se tam přistěhovali před půl rokem, poté, co svůj byt přenechali synovi. „Sestřičky jsou šikovné, nemůžeme si stěžovat,“ řekla žena.

Důchodkyně
Zdroj: ČT Ostrava
Autor: Ivo Bujna

Provozovatelka se údajně snaží povolení získat. „Ze začátku jsme udělali pár chyb, některé věci nám chyběly a tak se vše protáhlo. Děláme ale všechno proto, abychom povolení dostali,“ uvedla Ivana Golová.

Mezi nelegálními domovy jsou mnohem horší případy. V otřesných podmínkách žili například zdravotně postižení klienti přerovského podnikatele Pavla Mirgy. Většinou starší a vážně nemocní lidé trpěli špatnými hygienickými podmínkami a nedostatečnou stravou. Poté, co majitel ubytovnu zavřel, se o klienty postaraly města a obce, ve kterých měli trvalé bydliště.

Ministerstvo: Nelegální domovy nejsou kvalitní

Podle ředitele odboru sociálních služeb, sociální práce a bydlení Ministerstva práce a sociálních věcí Davida Pospíšila jsou nelegální sociální služby v drtivé většině nekvalitní. „Nemají často požadované personální zajištění provozu. O registraci si nepožádají a jde jim hlavně o to, profitovat z důchodců nebo zdravotně postižených,“ uvedl Pospíšil. Dodal, že se stává například, že zdravotní personál podává nemocným nesprávným způsobem léky. „Jsou i případy, kdy dochází k odebírání osobních věcí, dokladů nebo zablokování účtů,“ řekl Pospíšil.

Připustil, že se může stát, že se mezi ilegálními zařízeními může najít i relativně kvalitní. „Neměl by pak ale být problém vyřídit si povolení,“ uvedl. Není to však jen formalita. Povolení je podmíněno právě kvalitním personálem nebo souhlasem hygieniků.

Kraje by mohly dostat více pravomocí

Krajské úřady mohou nelegální domovy důchodců či pečovatelské služby pouze kontrolovat a dávat jejich provozovatelům pokuty. „Ministerstvo řeší pouze odvolání. Snažíme se úřadům pomáhat například metodickými pokyny. V připravované novele zákona o sociálních službách také počítáme se zpřísněním podmínek pro poskytovatele a zvýšením pravomocí krajských úřadů,“ sdělil Pospíšil.

V Moravskoslezském kraji se čeká na domov pro seniory v průměru šest až osmnáct měsíců. Velmi špatná situace je například v Havířově, kde je 14 tisíc obyvatel starších 65 let a pouze čtyři sta lůžek v pobytových sociálních zařízeních.