Teplice nad Bečvou - Speleopotápěči ze skupiny Hranický kras se připravují na další ponory v Hranické propasti v Teplicích nad Bečvou. Zatím mapují nedávno objevené prostory, připravují novou měřící sondu a nechali si na zakázku sestrojit dálkově ovládanou miniponorku. Vše směřuje k cíli dostat se do hloubky kolem 400 metrů a tím zbavit světového prvenství zatopenou jeskyni v Itálii. V mezičase vyčistili propast od odpadků a také kmenů a větví.
Potápěči čistili Hranickou propast. Chystají další sondu do hlubiny
Společnost hranických speleopotápěčů uklízí nepořádek, který zanechávají v přírodní rezervaci Hůrka turisté, každoročně. Propast a její okolí láká tisíce turistů a mnozí po sobě neuklízejí. Odpadky házejí i přímo do propasti.
„Nacházíme plastové láhve, láhve od piva, alkoholu, minerálek, konzervy a další turistický odpad. Lidé si to přinesou a místo toho, aby to pak odnesli domů, nestydí se to tady vyhodit,“ líčil Jiří Piša ze skupiny Hranický kras.
Dvě tuny odpadků po turistech
Odpadky leží na dně suché části propasti i na hladině jezírka. Vyvěrá z něho oxid uhličitý, a tak dobrovolníci musejí uklízet v potápěčské výstroji. „Bez toho bychom riskovali, že upadneme do bezvědomí,“ vysvětloval potápěč Vladan Žůrek.
Potápěči čistili hranickou propast (zdroj: ČT24)
Z vody tentokrát vytáhli zhruba dvě tuny odpadků a také kubíky vodou nasáklého dřeva, které překáží při ponorech. „Když natahujeme při průzkumu kabely nebo lana, kmeny a větve hodně překážejí,“ řekl další potápěč Viktor Krmelín.
Potápěčům pomůže miniponorka
Hloubku jeskyně měřila skupina potápěčů v čele s Polákem Krzysztofem Starnawským, který patří k nejlepším specialistům na hlubinné ponory na světě, naposledy na začátku července. Tehdy je ale zradila technika. Technici nyní pracují na tom, aby měli připravenou novou měřící sondu. Nechali si také na zakázku sestrojit miniponorku na dálkové ovládání, která by jim měla pomoci najít v hloubce přes dvě stě metrů nejlepší místo pro spouštění sondy.
GALERIE
Hranická propast autor: Martin Strnad, zdroj: hranickapropast.cz
Krzysztof Starnawski se dosud dostal nejhlouběji do 225 metrů, dál spouští sondu. Jeho tým by měl mít novou techniku připravenou ke konci srpna. Přesný termín další série ponorů ještě není stanoven. Pravděpodobně to bude někdy po prázdninách. Cíl je jasný. Dostat se opět hlouběji, protože je jisté, že dna zdaleka nedosáhli. Na základě teploty a chemického složení vody geologové odhadují, že propast by mohla být hluboká až tisíc metrů.
K světovému prvenství zbývá 9 metrů
Při posledním úspěšném měření v minulém roce se sonda zastavila v hloubce 384 metrů. Bylo to o jedenáct metrů hlouběji než v roce 2012. Na překonání oficiálně nejhlubší zatopené sladkovodní jeskyně Pozzo del Merro nedaleko Říma, kde potápěči dosáhli dna a naměřili 392 metrů, stačí devět metrů. „Chystáme další ponory do nejhlubší části, kde přichystáme spouštěcí bod pro sondu,“ uvedl speleopotápěč David Čani.
První průzkumníci používali olovnici
Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v přírodní rezervaci Hůrka u Hranic nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní v oblasti Hranického krasu. V hloubce 69,5 metru začíná jezero. Voda je minerální, obsahuje oxid uhličitý. Hranický kras je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikl leptáním vod prosakujících z povrchu, ale výrony termálních pramenů z hlubin.
Vůbec první průzkumy propasti se vztahují k roku 1900. První průzkumníci používali olovnici. Od šedesátých let minulého století začali propast vyhledávat potápěči. Například v roce 1995 tam vyzkoušeli potápěči Hornické báňské záchranné služby Ostrava robot Hyball. Dostali se do hloubky 205 metrů.