Ležáky (Chrudimsko) - Stovky lidí si připomněly na místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku 73. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Pietní vzpomínky se zúčastnili pamětníci událostí a další hosté z Česka i zahraničí.
Hamáček v Ležákách přirovnal řádění nacistů k fanatismu džihádistů
Jak na pietním aktu řekl předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), tragédie osady Ležáky je dodnes symbolem čistého bezuzdného, ničím neomezovaného zla nacismu a nesmí být zapomenuta. „Šlo o strašlivý akt zlovolné msty a nepřípustného principu kolektivní viny,“ řekl Hamáček v projevu. Vyhlazení osady označil za fatální selhání civilizace, humanity a svědomí. Tehdejší teror přirovnal k dnešnímu řádění fanatických teroristů. „Stejně jako džihádistický fanatismus byl i nacismus pseudonáboženskou násilnou světovládnou ideologií, která chtěla dominovat nejen společnosti, ale i lidským srdcím,“ řekl.
Po položení věnců a projevech na závěr pietního aktu do areálu Ležáků seskočili parašutisté. Připomněli tím parašutisty, kteří se za války v Ležákách ukrývali.
Pietní akt v Ležákách
GALERIE
Marie Jeřábková, rozená Šťulíková zdroj: ČT24
Piety v Ležákách se zúčastnily také obě sestry Šťulíkovy, které jediné masakr v obci přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku.
Podle Marie Jeřábkové, rozené Šťulíkové, je stále důležité mládeži připomínat, co se tehdy dělo. Vzpomněla na hrdinství svého otce, který se sám s vědomím jisté smrti přihlásil četníkům, aby odvrátil hrozbu nacistů vypálit sousední obec Včelákov. „Neumím si představit, že bych takového činu byla schopna,“ řekla Jeřábková. Její sestra Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, uvedla, že chystá vydání knihy o Ležákách nazvané Osud jménem Ležáky. Knihu, která by měla být zatím nejpodrobnějším popisem tehdejších událostí, připravují její děti Jarmila a Štěpán. „I když si (z té doby) nic nepamatuji, pořád to v sobě cítím, že to tady bylo opravdu hrozné,“ řekla Doležalová ČTK.
Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že v Anglii vycvičení parašutisté z Ležáků udržovali vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Nacisté ještě 24. června v Pardubicích popravili 34 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších sedm osob z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Třináct dětí z Ležáků odvlekli, 11 jich našlo smrt 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.
GALERIE
videogallery_541974
Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou. Správcem pietního území je Památník Lidice.