24. června uplyne 73 let od chvíle, kdy nacisti vypálili osadu Ležáky na Chrudimsku. Na pietní území se letos zaměřili archeologové. Podařilo se jim najít pozůstatky někdejších sklepů i přímé důkazy o nacistickém běsnění. Zřejmě nejcennější nález je střepina dělostřeleckého granátu - dokumentuje, jak nacisti sklepy pod vypálenými domy likvidovali. Cenné jsou ale i další nalezené předměty, které zřejmě používali původní ležáčtí obyvatelé.
Střepina granátu dokládá, jak nacisti likvidovali Ležáky
Archeologové spolu s historiky a dokumentaristy odkrývají dávnou minulost Ležáků. První nálezy je dovedly až do 15. století, tedy o 200 let dál do historie, než bylo dosud zdokumentováno. Na pozůstatky sklepů narazili poté, co se mezi takzvané „hrobodomy“ vrátili s další částí výzkumu.
Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd popsal, že odkryta byla asi čtvrtina zřejmě obdélníkového sklepa a vstupní chodbička. „Teď je na památníku Lidice, jestli se sklep odkryje a zpevní, a nebo jestli se zase zasype,“ uvedl Jan Frolík.
GALERIE
Fotogalerie
Hlavní nález je mnohem mladší - jde o velkou střepinu dělostřeleckého granátu ráže 88 mm. Jak uvedl režisér Miloš Pilař, autor filmu Ležáky 42, který se vykopávek účastnil, původně si při jeho objevení mysleli, že jde jen o neurčitý kus železa. „Kolega si to pak ale prohlédnul a říká, že to vypadá jako střepina dělostřeleckého granátu. V tu chvíli jsme věděli, že to je pro nás ten asi největší historický objev z let 1942–43,“ uvedl Miloš Pilař. Podle něj střepina dokládá, že sklep nacisti vyhodili do vzduchu pomocí granátu, který ale odpálili pyrotechnicky. Proto se zachovala tak velká střepina. Podle Miloše Pilaře přitom tento objev není v rozporu s tím, že se domy rozebíraly ručně.
Kromě střepiny z granátu pod zemí archeologové našli i hřeblo na koně, zlomek srpu a klíč. Archeolog Jan Musil z Regionálního muzea v Chrudimi konstatoval, že klíč patrně používal před více než 70 lety někdo, kdo později skončil na popravišti. „Je to bezprostřední nahlédnutí do života Ležáků, protože autentických předmětů se zachovalo opravdu velmi málo. My jsme to rozmnožili,“ uvedl Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Ležáky nacisti vypálili 24. června 1942, tedy 14 dní po vyhlazení Lidic, a jejich obyvatele zavraždili. Byla to odplata za to, že v osadě byla ukryta vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se účastnila atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do Pardubic, kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. Jedenáct dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.
Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem mlýna na říčce Ležák v katastru obcí Miřetice a Louka. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo.
Od 1. června 2008 památník spravuje Památník Lidice.
Podle Milouše Červencla, ředitele Památníku Lidice, byla hlavním cílem současných vykopávek snaha najít zbraně. „Celá desetiletí se tradovalo, že někde musí být schránka se zbraněmi, které tam uložil pan Bureš z odbojové skupiny Čenda,“ uvedl Milouš Červencl.
Podkladem pro archeologický průzkum byl i situační plánek obce - součást dokladu o likvidaci Ležáků. Ten je uložen ve státním archivu. „Plánek byl docela přesný a ukazoval na 6 sklepů, které tu jsou zasypané. Dnes je dokážeme lehce identifikovat včetně Švandova mlýna,“ uvedl režisér Miloš Pilař.
image_658059
Až do září bude do Ležáků zajíždět nová přímá autobusová linka z Pardubic. Na 19. června se pak chystá memoriál Karla Kněze, což byl vrchní strážmistr a člen odbojové skupiny Čenda. 21. června proběhne tradiční pietní vzpomínka na oběti ležácké tragédie.
Všechny ležácké nálezy musejí projít rukama konzervátorů. Některé pak budou vystaveny přímo v památníku na pietním území, jiné zůstanou ve sbírkách chrudimského muzea.
Ležáky: Unikátní nálezy archeologů (zdroj: ČT24)
Vydáno pod