Jáchymovské uranové peklo vydalo vězeňskou celu

Velmi zachovalou vězeňskou celu z padesátých let objevili v lese u Jáchymova na Karlovarsku. Takzvaná korekce byla součástí jednoho z komunistických pracovních táborů. Ještě do konce června bude místo zpřístupněné veřejnosti.

V Jáchymově odkryli zachovalou celu lágru z 50. let (zdroj: ČT24)

Betonová kobka umístěná pod zemí má rozměry dva a půl krát čtyři metry. Říkalo se jí i díra nebo samotka. „Mělo to být takové vězení ve vězení,“ uvedl ředitel Muzea Sokolov Michael Rund. Vězni tu trávili i několik týdnů. „Za nějaké sebemenší provinění se mohl politický vězeň do takovéto korekce dostat,“ dodal Rund. Objevená vězeňská cela podává ojedinělý důkaz, že v těchto místech býval komunistický lágr.

Samotku v Jáchymově objevili pracovníci muzea během obnovy sedmikilometrové naučné stezky. Na místě bývalého lágru našli malé okno v zemi. „Všechno bylo zarostlé, byl tady malý otvor, kterým se protáhl archeolog dovnitř a vlastně zjistil, že tady skutečně je nějaký prostor,“ přiblížil Rund. Korekci se podařilo vyčistit a teď ji budou zkoumat památkáři. Cela patřila k pracovnímu táboru Svornost, kde do roku 1954 bylo vězněno přes 700 lidí. Objev už láká zájemce i školní výpravy. Zpřístupněná bude korekce od 27. června.

Stopy po komunistických pracovních táborech se v terénu na Jáchymovsku prakticky nedochovaly. Všech 15 lágrů ale připomínají kameny u památníku Brána ke svobodě. Podle historiků jimi prošlo nedobrovolně na 70 tisíc lidí. Většina z nich byla odsouzená za velezradu. Čekala je těžká práce v uranových dolech. Radioaktivní surovinu zpracovávali holýma rukama v Rudé věži smrti.

Sedmipatrová budova zvaná Rudá věž smrti se využívala jako místo konečné úpravy uranové rudy. Vězni byli nuceni bez jakýchkoliv ochranných obleků vyvážet rudu naloženou ve vozících do nejvyššího patra věže a přesypávat ji na obrovská síta, jimiž ruda padala až do přízemí. Dole pracovali další vězni, kteří rudu pěchovali do barelů.
Zdroj: ČT24

Naučná stezka pojmenovaná Jáchymovské peklo měří 8,5 km a má dvanáct zastávek. Připomíná životy tisíců politických vězňů z blízkých pracovních táborů při uranových dolech. Návštěvníky jednotlivé zastávky sice informují hlavně o uranových dolech a lágrech, ale rovněž o krušnohorské přírodě a ekologii.