Ostrava - Ošetřovatelé ostravské zoologické zahrady vypravili mládě orlosupa bradatého na cestu do volné přírody rakouských Alp. Mladý samec, který se vyklubal 24. února, posílí populaci svého rodu v Národním parku Vysoké Taury. V minulosti byl tento dravec v Alpách zcela vyhuben, od osmdesátých let minulého století pomáhá s jeho návratem 35 evropských zahrad a chovných stanic.
Orlosup z Ostravy cestuje do Alp. Tam poprvé vzlétne
Orlostup bradatý patří k nejvzácnějším dravcům Evropy. Mezinárodní záchranný program pomáhá vracet ho do volné přírody. Ostravská zoologická zahrada k tomu přispěla již jedenáctým mládětem. Devět jich našlo nový domov ve francouzských, švýcarských a italských Alpách, jedno ve Španělsku. Jedenáctý dravec, kterého ošetřovatelé odebrali jeho rodičům dnes ráno, urazí stovky kilometrů ve speciální přepravce do rakouského Národního parku Vysoké Taury.
V novém hnízdě s nevlastním bratrem z Rakouska
Už zítra mládě pozná místo voliéry divokou přírodu, kde poprvé vzlétne. Dospělo do věku, kdy je připraveno opustit hnízdo, ale dosud ještě neletělo. V novém domově bude mít společnost. Do hnízda bude vysazen společně se stejně starým samcem z rakouské chovné stanice v Haringsee. „Důvodem je to, že mláďata se necítí bez rodičů tak opuštěna, navzájem se motivují a po vylétnutí z hnízda se po určitou dobu zdržují spolu,“ uvedla mluvčí zahrady Šárka Kalousková. Asi po čtrnácti dnech by si měli nové místo zafixovat jako hnízdo a okolí vnímat jako svůj nový domov.
GALERIE
videogallery_536276
I nadále budou pod nenápadným dozorem lidí. „Mláďata dostávají telemetrické nebo satelitní vysílačky, sleduje se jejich další osud. Ptáci se také kroužkují a odbarvují se jim pera na křídlech a v ocase. Díky tomu jsou rozpoznatelná,“ uvedla zooložka Adéla Obračajová.
Obyvatelé Alp orlosupy zabíjeli kvůli pověrám
Obyvatelé Alp orlosupa v minulosti zcela vyhubili. „Šířily se mezi lidmi fámy, že kradou děti. Bylo i několik takových vyobrazení. Farmáři v horách měli také strach, že jim orlosupi zabíjejí ovce. To ovšem není pravda, protože jsou mrchožrouti,“ vysvětlovala Obračajová.
Do dnešních dnů se podařilo navrátit do Alp asi 150 orlosupů. „Projekt je úspěšný a naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad – přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň ke konkrétní nápravě škod způsobených v minulosti,“ uvedla Kalousková. Ostravská zahrada se do záchranného programu připojila v roce 2009. Za pár týdnů vyšle do Alp další mládě.
Rozbíječ kostí a čistič luk
Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) obývá ostrůvkovitě horské a vysokohorské oblasti Afriky, střední Asie, jižní Evropy a znovu také Alpy. Je to velký dravec z čeledi jestřábovitých, který má rozpětí křídel 245 až 285 centimetrů a průměrnou váhu pět až sedm kilogramů. Ročně klade jedno až dvě vejce. Živí se mršinami divokých zvířat nebo také domácích ovcí a koz. Konzumuje hlavně kosti, šlachy a chrupavky. Říká se mu rozbíječ kostí, protože ty největší kosti si porcuje tak, že je nechá spadnout z výšky na skálu. V přírodě hraje významnou sanitární úlohu. V České republice ho úspěšně chová mnoho zoologických zahrad.