Hymna pro Karla IV. od Landy nezní na magistrátu jako dobrý nápad

Praha - Kulaté výročí narození Karla IV. měla během oslav doprovodit i hymna, na které pracoval skladatel Daniel Landa. Proti nápadu se ale postavila pražská ČSSD. Petr Dolínek (ČSSD) to označil za skandální a nepochopitelné.   

Radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice) zmínil přípravu hymny pro účely 700. výročí narození Karla IV. před několika dny. ČSSD ale vyzvala radního Wolfa, aby spolupráci s Landou okamžitě ukončil a předložil radě celý koncept oslav 700. výročí narození Karla IV. Podle Wolfa však Landa pouze přišel s nápadem, že by nějaká znělka měla vzniknout. „Neznamená to, že by měl hymnu psát zrovna on. Budeme oslovovat i další autory a rozhodovat bude konsorcium lidí,“ řekl Wolf v reakci na nespokojenost v pražské koalici.

„Jsme přesvědčeni, že oslavy jedné z největších postav české a evropské historie mají mít důstojný a historicky pravdivý ráz a nesmí být zneužívány pro ideologické kampaně,“ píše se ve vyjádření koaličního partnera. Landa je zde označen za „spoluzakladatele skinheadského hnutí u nás a exponenta krajní pravice“.

Socha Karla IV.
Zdroj: ČT24
Autor: J. Fiala

Výročí narození Karla IV. má od příštího roku připomínat nové muzeum v domě U Zlatého prstenu, náklady na vybudování expozice mají dosáhnout asi 15 milionů korun. Wolf uvedl, že stálá expozice věnovaná Karlu IV. chybí v celé zemi. Do nového Muzea Lucemburků zapůjčí své exponáty až čtyři desítky institucí ze všech 14 krajů. „Expozice má představit Karla IV. jako fundátora (zakladatele) a mecenáše,“ řekl prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt. Ukáže jeho koncepci rozvoje Prahy, osobu Karla IV. i každodennost té doby. Výstava má být „decentně interaktivní“ a přístupná pro celou rodinu.

Video Kdo má skládat hymnu ke Karlově poctě?
video

Kdo má skládat hymnu ke Karlově poctě?

Daniel Landa

Landa má na kontě přes 1,2 milionu prodaných desek, stojí i za muzikály Krysař, Tajemství, Touha a naposledy Klíč králů. Hudební drama Tajemství Zlatého draka je pak divácky nejúspěšnějším představením v historii Národního divadla Brno. Proti Landovu hostování nicméně protestovala část brněnské kulturní obce, i zde se argumentovalo skinheadskou minulostí a údajně xenofobními postoji.