Z trávy a listí moc energie nevznikne, ověřili si ve Vysokém Mýtě

Vysoké Mýto - Už déle než dva roky se město Vysoké Mýto snaží prodat ztrátovou bioplynovou stanici. Měla vyrábět elektřinu například z vytříděného domovního odpadu. Kvůli nedostatku vlastních surovin ale prodělávala. Původně stála přes 70 milionů a stavěla se z evropských dotací. Jejím pilotním provozem si radnice ověřila, že z posekané trávy nebo spadaného listí žádné významné množství energie nevznikne.  

Dobré úmysly vystřídala nenaplněná očekávání a totální krach projektu. Vysokomýtská bioplynová stanice měla likvidovat zbytky z domácností i čistírenské kaly. Odpadu ale bylo málo a město začalo na provoz doplácet. Její provozní ztráta byla 1 až 1,5 milionu korun ročně.  

Dotační podmínky městu neumožňovaly prodat bioplynovou stanici dřív než po pěti letech. Najít kupce se pokoušelo už bývalé vedení radnice. V květnu 2014 konstatoval tehdejší starosta Vysokého Mýta Miloslav Soušek (SPO), že reálná hodnota bioplynové stanice je 22 až 25 milionů korun.

Současný starosta Vysokého Mýta František Jiraský (ODS) připomněl, že město se bioplynovou stanici pokoušelo prodat výběrovým řízením, ale neúspěšně. „Poté přišlo několik nabídek na její odkup, ale buď byly za směšnou cenu, nebo byly tak neurčité, že jsme na ty nabídky nemohli přistoupit,“ řekl František Jiraský.

Odpad se ve Vysokém Mýtě ale třídí dál

Stanice sice už dávno nevyrábí, lidé ve Vysokém Mýtě ale třídí odpad dál. Bioodpad z hnědých kontejnerů se odváží do kompostárny. Brzy by se zbytky mohly ekologicky likvidovat i v okrajových částech, a to přímo u rodinných domů. Veronika Rychtrová z oddělení životního prostředí Městského úřadu Vysoké Mýto dodala, že město požádalo o dotaci právě na vybavení kompostéry pro tyto tzv. integrované obce. Do hnědých popelnic lidé nejčastěji dávají posekanou trávu ze zahrad nebo zbytky z kuchyně - slupky od ovoce a zeleniny. 

Město původně sázelo na spolupráci se zemědělci. Ti ale často mají vlastní bioplynové stanice. Například Pavel Bleha, mechanizátor společnosti AGRO Liboměřice, a. s., konstatoval, že denně musí mít zajištěn přísun materiálu – a to jak pevného, tak tekutého, což v jejich případě představuje hovězí kejda.

Vysokomýtská bioplynová stanice byla až o 40 milionů dražší než jiná zařízení využívaná v zemědělství. S jednou místní firmou dnes město vyjednává o možném pronájmu. Ve hře zůstává i prodej vybavení a technologií po částech.

Pro Vysoké Mýto byla stanice pilotním projektem

Starosta Vysokého Mýta František Jiraský (ODS) uvedl, že bioplynová stanice byla pilotním projektem. Zkoušelo se, jestli biologicky rozložitelný komunální odpad z města, tedy posekaná tráva nebo spadané listí, lze likvidovat v takovém typu zařízení a ještě z toho získat nějakou energii. „A musím říct, že se to nepotvrdilo – provozem stanice se ověřilo, že z odpadu žádné významné množství energie nevznikne,“ konstatoval František Jiraský.

Jak starosta dále uvedl, původně ve Vysokém Mýtě předpokládali, že za likvidaci odpadů budou producenti platit. Po změně legislativy se ale z odpadů stala v podstatě surovina a město muselo energeticky bohaté odpady naopak kupovat na běžném trhu. „To potom ekonomiku sráželo do červených čísel,“ řekl František Jiraský (ODS), starosta Vysokého Mýta. 

Video Ztrátová bioplynová stanice
video

Ztrátová bioplynová stanice