Za svobodu Olomouce zaplatilo životem 300 rudoarmějců

Přestože se o Olomouc bojovalo už od neděle 6. května, kdy se sovětské jednotky přiblížily ke Svatému Kopečku, svobody se hanácká metropole dočkala až 8. května 1945. Při postupu přes Chválkovice, Pavlovičky, Bělidla a Hodolany až k řece Moravě narážela Rudá armáda na poslední silný odpor nacistů. Ostřelování Olomouce příliš velké škody nezanechalo, svou daň si ale vybralo na olomouckém orloji. „Ráno 8. května byl zahájen útok na střed města a po poledni už byla Olomouc svobodná,“ uvedla Renáta Fifková z Vlastivědného muzea v Olomouci.
Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc a Státní okresní archiv

Ještě 7. května se Němci odvážili k protiútoku několika tanky. Ten byl ale zastaven. „Osvobození Olomouce bylo dokončeno v úterý 8. května, v posledních hodinách války v Evropě. Boj začal v pět ráno. Hlavní zásluhu na obsazení středu města měl 875. pluk samohybného dělostřelectva, který postupoval za bojů od nádraží přes obě hlavní náměstí až na západní okraj města,“ líčí znalec olomoucké historie Josef Bartoš. Dodal, že osvobození celé olomoucké oblasti bylo dovršeno 9. května, kdy Rudá armáda zlikvidovala poslední ústupový koridor německých vojsk, který se táhl směrem k Bouzovu. Svobody se tak dočkaly i nejzápadnější obce tehdejšího okresu. Podle historika Pavla Urbáška při bojích padlo asi tři sta rudoarmějců.

Miroslavu Millerovi bylo v té době deset let. Na ruské vojáky, kteří projížděli i kolem jejich domu, si dobře pamatuje. „Byl jsem celou dobu ve sklepě, ale viděl jsem je postupovat kolem zdí. Pamatuji si, že měli koně,“ vzpomínal.

Konec války provázely zbytečné masakry

Na samém sklonku války se nacisté dopustili na střední Moravě a okolo Olomouce ještě několika masakrů na civilním obyvatelstvu, většinou v souvislosti s činností partyzánů - 5. května zastřelili 38 mužů z Javoříčka a vesnici vypálili, 2. května bylo na střelnici v Olomouci-Lazcích popraveno 21 obyvatel Přerova. Ještě předtím v Zákřově komando SS společně s vlasovci, kteří přeběhli k nacistům, umučili 19 místních mužů, mezi nimi osmnáctiletého židovského chlapce Ottu Wolfa, který se svou rodinou skrýval v tamních lesích před holocaustem. 

Také nedaleko Zákřova v Přestavlkách umírali lidé ještě 1. května 1945. „Členové kozáckého praporu, který stál na straně wehrmachtu, zapálili pancéřovou pěstí místní hostinec a poté zavraždili sedm mužů a vypálili pět domů. Viděl jsem tam tyče na chmel a ležela tam mrtvá těla. Jedno bylo, nevím proč, zabalené v peřinách. Zastřelili je,“ vzpomínal pro Paměť národa pamětník Jan Sklenář. Vraždy souvisely s odbojovou činností partyzánského oddílu Juraj.

Ukázka bitvy připomene československé tankisty

Olomouc si připomíná 70. výročí konce 2. světové války sérií akcí, které začaly v dubnu a budou pokračovat až do června. K nejatraktivnějším by měla patřit ukázka tankové bitvy u Fortu Radíkov v sobotu 9. května. „Chceme ukázat, jak vypadal jeden z posledních bojů československé tankové brigády, který se odehrál u Horky nad Moravou,“ uvedl za organizátory oslav Ivo Juráš. Do boje se zapojí sovětský tank T-34, německé a ruské terénní vozy a motorky. Zúčastní asi padesát mužů v dobových uniformách sovětské armády a wehrmachtu. Diváci uvidí také partyzány, protože ti tam také nechyběli. Více informací o akcích ke konci války najdou zájemci na speciálních webových stránkách olomouckého magistrátu ZDE.