Doubrava – Rekultivace území poškozených těžbou černého uhlí stojí OKD ročně stovky milionů korun a spočívá mimo jiné v čištění kalových nádrží. Je to důsledek minulosti. Úpravny dolů nezachycovaly nejjemnější uhlí a těžaři je „topili“ ve vodách kolem šachet. Teď tuto uhelnou hmotu pomocí sacích bagrů vysávají a prodávají jako palivo.
Těžaři dolují uhlí také z kalových rybníků
Kalový rybník dolu Darkov v Doubravě patří k největším v karvinském revíru. Těžaři tam naváželi uhelný prach, který tehdejší technologie neuměly zachytit, desítky let. „Počátkem devadesátých let jsme začali uvažovat, jak dostat kaly zpátky do procesu a zároveň zbavit region ekologické zátěže,“ uvedl ředitel Závodu úpraven OKD Václav Kabourek.
Při rekultivaci OKD spolupracuje skoro dvacet let s třeboňskou firmou, která používá plovoucí sací bagry. Pomocí nich odbahňovala také rybníky na Třeboňsku. „Jde vlastně o loď, která se pohybuje po hladině pomocí kotvících lan. Vybavena je těžním zařízením, které narušuje kal na dně,“ vysvětloval spolumajitel firmy Ondřej Novotný. Pomocí kalového čerpadla pak firma sediment dopravuje plovoucím potrubím na břeh nebo k dalšímu zpracování. Sací bagr ovládá z kabiny vybavené počítačem se třemi monitory strojník.
Uhlí z kaliště končí v teplárnách a elektrárnách
Množství kalů, které OKD z darkovského rybníka vytěží, není zanedbatelné. Jde zhruba o tři sta tisíc tun materiálu ročně, což je více než pět procent celkové roční těžby uhlí OKD. Za dvacet let těžaři z rybníka odčerpali kolem čtyř milionů tun kalů. „Z nádrže kaly putují do úpravny v Darkově. Co vytěžíme, končí v kotlích našich zákazníků - hlavně velkých tepláren a elektráren,“ řekl Kabourek. Čištění kaliště potrvá asi ještě tři roky. Co bude s jezerem pak, ještě není jasné. Je možné, že vodní plocha bude sloužit k rekreačním účelům. Další variantou je, že bude částečně zasypána a vzniknou tam mokřady.
GALERIE
videogallery_526463
GALERIE
Václav Kabourek a Ondřej Novotný
Do měsíční krajiny se vrací život
Podle mluvčího OKD Marka Síbrta dosáhly v letech 1991 až 2014 náklady na rekultivace 3,5 miliardy korun. Na některých zrekultivovaných plochách na Karvinsku, ze kterých byli kvůli poddolování vytlačeni lidé, se daří vzácným živočichům, vodnímu ptactvu i chráněným rostlinám. Například v Horní Suché u Havířova vzniklo na místě hlušinových odvalů a kalových nádrží oblíbené místo rybářů, čistá voda láká i ke koupání. Vůbec největší rekultivační projekt na Karvinsku má název Darkovské moře. Více než třicetihektarové jezero by se mělo proměnit v rekreační oblast. Podle OKD je tam kvalitnější voda než v některých přehradách.
obrázek