Radek Březina opět na scéně: Za ukrývání zbraní si má odsedět dva roky

Zlín - Dva roky vězení za ukrývání zbraní v bývalém průmyslovém areálu Svitu ve Zlíně by si měl odsedět údajný lihový boss Radek Březina. Případ dnes projednal zlínský okresní soud. Původně ale hrozilo, že soud neproběhne. Zvažovalo se totiž zastavení trestního stíhání, protože u olomouckého soudu hrozí Březinovi mnohonásobně vyšší trest za přechování a obchodování s nelegálním lihem. Osobu radka Březiny dlouhodobě sleduje i tým Reportérů ČT. Ti například upozornili, že podnikatel byl v minulosti stíhaný kvůli únosům. 

Obžalovaný Radek Březina dnes u zlínského soudu vypověděl, že nalezené zbraně dostal do zástavy od Jugoslávce. Tomu prý v roce 1993 nebo 1994 půjčil 50 tisíc korun na úrok deseti či patnácti procent. Původně si od něj vzal údajně do zástavy auto v hodnotě 70 až 80 tisíc korun. Později si jej Jugoslávec podle Březiny vzal zpět, protože ho potřeboval k pracovní cestě do zahraničí. Místo něj mu dal do zástavy právě zbraně v dřevěné bedně.

Březina dnes také u soudu uvedl, že nepočítal s tím, že mu zbraně zůstanou. „Od roku 1997 jsem je nedržel v ruce. Nikdy jsem je nepoužil, nestřílel jsem s nimi a ani na můj příkaz nebyly použité. Nenašel jsem způsob, jak se jich zbavit, aniž by byly někým použity nebo jsem se sám dostal do problémů a byl vyšetřován,“ řekl. Policie nezjistila, že by byl se zbraněmi spáchán trestný čin.

Prý se také domníval, že trezor se zbraněmi někdo v roce 2008 ukradl při rekonstrukci budovy v bývalém zlínském areálu Svitu. Projektant je podle něj přesunul do 45. budovy, aniž o tom někomu řekl. „Myslel jsem si, že zbraně už nemám,“ tvrdil Březina, který trezor nejprve využíval i jako archiv pro dokumenty.

Zbraně měl přechovávat téměř 20 let

Loni v únoru policie našla v 45. budově průmyslového areálu plně funkční samopal, brokovnici a pistoli ráže devět milimetrů. K tomu skříňový trezor, který ukrýval přes 1129 nábojů, tlumič hluku výstřelu, ale také asi 700 gramů trhaviny semtex s rozbuškami. Podle státního zástupce Jana Zubka neměl Březina na držení žádné ze zbraní povolení.


Obžalovaný je měl přechovávat nejméně od roku 1996 do 20. února 2014 a průběžně je přesouval - byly v sídle Březinou ovládané společnosti Morávia-Chem v Hrobicích na Zlínsku, v domě jeho prarodičů v části Zlína Kostelec a poté v 65. a 45. budově továrního areálu ve Zlíně. Hrozilo mu až pětileté nepodmíněné odnětí svobody.

Podle předsedy senátu Dušana Beránka pokládá soud Břazinovo jednání za vysoce společensky nebezpečné. Nepodmíněný trest uložil kvůli závažnosti skutku i dlouhé době jeho páchání. Trest v sobě také zahrnuje i podmíněné odsouzení za nepřímé úplatkářství z loňského roku, kdy Březina dostal v Ostravě osm měsíců s odkladem na 15 měsíců za pokus
uplatit dozorce vazební věznice.

Čtyřiačtyřicetiletý Březina k případu, který vyšel najevo při vyšetřování lihové kauzy, vypovídá dnes poprvé. Hrozilo totiž, že trestní stíhání bude zastaveno pro neúčelnost. Od olomouckého krajského soudu by totiž Březina mohl odejít s podstatně vyšším trestem. Soud se od loňského května zabývá obžalobou týkající se skrytých zásob lihu, kterou spojil a od prosince projednává společně s obchody s nelegálním lihem, při nichž osm obžalovaných údajně připravilo stát na daních o téměř 7 miliard korun.

Český Al Capone?

Jde přitom jen o jedno z řady vyšetřování, které se kolem osoby lihového bosse v posledních letech rozběhlo. Jeho kauzu dlouhodobě sleduje i tým Reportérů ČT. Ti například upozornili, že podnikatel byl v minulosti stíhaný kvůli únosům. Jeden z nich se měl odehrát v únoru 1997, kdy zmizel 21letý syn Březinova obchodního partnera. Mladík byl zhruba 10 měsíců připoutaný v místnosti bez oken. V době, kdy jej vysvobozovala zásahová jednotka, jevil známky naprosté fyzické a psychické devastace.

Údajné únosce v čele s Radkem Březinou vzápětí policie zadržela a soud je poslal do vazby. Vyšetřování se však brzy zkomplikovalo: kriminalista, který případ řídil, totiž i se svým nadřízeným sám skončil za mřížemi kvůli podezření z obchodování s drogami. Následně se ztratilo několik důkazů, otec uneseného změnil výpověď a přihlásili se svědci s tvrzením, že uneseného muže v době zmizení údajně potkali. V červnu 2004 soudkyně všechny aktéry osvobodila.

Praktiky lihové mafie zmapovali Reportéři ČT - podívejte se na reportáž.


Na podzim 2013 se týmu Reportérů ČT podařilo získat tajné vzkazy, které Březina svým spolupracovníkům adresoval z vězení, kde tou dobou už rok čekal na zahájení procesu za daňové úniky. Z instrukcí vyplývá, že Březina žádal peníze pro vyšetřovatele, soudce nebo vlivné zlínské představitele. „Pokud by se nepodařilo zlomit vyšetřujícího policistu, tak od kohokoliv, kdo se na případu od ÚOOZ podílí, bychom koupili kompletní utajenou část spisu za 300 až 500 tisíc, 500 maximálně,“ vzkazoval Březina.

V lednu 2014 tyto Březinovy snahy oficiálně potvrdila i policie s tím, že podnikatel nabídl detektivovi při výslechu ve vazební věznici úplatek ve výši 10 milionů korun. Další desítky až stovky milionů se měl snažit převést na případné svědky, kteří by mohli v jeho kauze vypovídat. „Neměl problém sáhnout i k tomu nejhrubšímu násilí, k vyhrožování, úplatkům, tedy k tomu, aby byl schopen si tu skupinu řídit a podřídit. Jeho filozofií bylo, že každý se dá koupit, záleží pouze na ceně. Jsem rád, že u našeho detektiva se mu to nepovedlo,“ řekl tehdy ředitel ÚOOZ Robert Šlachta.

Drolící se lihové impérium

Březinovo obchodní impérium, postavené podle kriminalistů a žalobců na dlouholetých obchodech s nezdaněným lihem, se začalo drolit po tzv. metanolové kauze. V souvislosti s vyšetřováním desítek otrav toxickou látkou se kriminalisté a celníci dostali na stopu rozsáhlého byznysu s černým alkoholem. V říjnu 2012 policisté Radka Březinu zadrželi v Hotelu Lázně Kostelec u Zlína, který patří právě rodině Březinových. Podnikatel se před policisty z ÚOOZ snažil ukrýt v pilinách.

Celníci během vyšetřování odhalili tajné lihové sklady na různých místech republiky, rekordmanem byly podzemní nádrže ve Stojčíně na Pelhřimovsku. V bývalé cihelně policisté nalezli 1,2 milionu litrů nelegálního alkoholu, kterým by stát přišel na daních o více než 300 milionů korun.


I když Radek Březina oficiálně nevlastní žádnou firmu, která se zabývá obchody s lihem či alkoholem, podle žalobců a policie vedly nitky právě k němu. Loni v prosinci to u soudu přiznal sám Březina. „Já jsem byl hlava, celé jsem to řídil. Líh byl můj. Vše jsem nechal vybudovat já, bylo to na můj příkaz,“ uvedl ve své výpovědi. Před soudem mluvil dlouhých 14 hodin, během kterých se přihlásil k myšlence falešné denaturace lihu ve společnosti Morávia-Chem, kterou tajně vlastnil, i k propracovanému systému přečerpávání lihu, kreslil plánky denaturačních zařízení, která vymyslel, či nákresy tajných úložišť nelegálního lihu. Podle Březiny mu dlouholetý černý byznys procházel díky mezerám v zákonech, rutině celníků i obrovské poptávce po levném lihu.

Celkem skupina kolem Radka Březiny podle obžaloby obchodovala s černým lihem od roku 1998 až roku 2013, stát tak na daních tratil celkem 15 let. Kauza je mimořádná svým rozsahem: škoda je vyčíslena na 6,7 miliardy korun, spis k případu má 18 tisíc stran. Ze sedmičlenné skupiny zůstává ve vazbě už pouze šéf Radek Březina.