Ostrava – Odborníci na životní prostředí, zástupci státních úřadů a samospráv z příhraničních oblastí Česka, Polska a Slovenska řešili v Ostravě, jak sjednotit opatření, která povedou k lepšímu ovzduší. Země si běžně navzájem negativně ovlivňují životní prostředí, na některých místech však existuje velká nerovnováha. Nejhorší situace z celé republiky je mezi Bohumínem a Karvinou, kde převládají polské zdroje znečištění, především z topení v domácnostech.
Ovzduší nezná hranice. Češi, Poláci a Slováci řeší nadlimitní emise
Na sledování kvality ovzduší v moravskoslezském česko-polském regionu je zaměřený projekt Air Silesia. Měření v minulých letech ukázalo, že na polské straně je více prachu než na české. Největší problém je mezi hranicí a polským městem Rybnik. I když vzájemné negativní vlivy jsou srovnatelné, část Karvinska doplácí více na polské zdroje. „Mezi Bohumínem a Karvinou převládá znečištění pocházející z polských domovních kotlů,“ potvrdil vedoucí Katedry ochrany životního prostředí v průmyslu ostravské technické univerzity Ostrava Petr Jančík.
Poláci stále hodně topí uhlím
Poláci jsou si toho vědomi. „Máme tady především problém nízkých emisí, tedy toho, co produkují domácnosti. Topí se především uhlím, což působí problémy hlavně v zimě,“ uvedl Daniel Jakubczyk, starosta obce Gorzyce na jihu Slezského vojvodství. Poláci si stěžují na průmysl Moravskoslezského kraje. Podniky v Česku přitom musí plnit přísnější limity než Poláci i Slováci. Oba státy si vyjednaly u Evropské komise výjimku na limit prachu – 100 mikrogramů na metr krychlový. V Česku platí norma 50 mikrogramů, i když je často překračována. Polsko má výjimku povolenou do roku 2018. „Je to ale krajní termín. Pracujeme na tom a doufáme, že se nám podaří limitu dosáhnout dříve,“ uvedl vicemaršálek Slezského vojvodství Kazimierz Karolczak.
GALERIE
videogallery_524626
Dlouhodobá měření ukazují, že zatímco podíl na velkých podniků na celkových emisích prachu klesá, roste podíl znečištění ovzduší z dopravy a malých zdrojů. Téma lokálních topenišť bylo na konferenci nejvýznamnější. I když Polsko také podporuje výměnu kotlů, postupuje tam pomaleji než u nás. Český stát chystá další velkou kotlíkovou dotaci, do roku 2020 rozdělí devět miliard. Moravskoslezský kraj by měl z toho dostat nejméně miliardu.
Poláci mohou kontrolovat, čím lidé topí, Češi a Slováci ne
Inspirací pro českou a slovenskou stranu je možnost polských úřadů kontrolovat domácnosti, čím topí. „Rozhodně by to bylo potřebné i u nás. Bez toho to nepůjde,“ řekl zmocněnec ministra životního prostředí pro Moravskoslezský kraj Mirko Jašurek. Další oblast, ve které by se chtěly zástupci Česka, Slovenska a Polska sjednotit, je rozdělování peněz, které platí podniky za znečišťování ovzduší. Shodují se, že by měly končit ve znečištěných regionech, ne ve státních pokladnách. Moravskoslezský kraj s tím hned tak počítat nemůže. „Momentálně to není součástí naší koncepce,“ potvrdil náměstek ministra životního prostředí Vladimír František Mana.
Kampaň za nové kotle
Zatímco na česko-polské hranici je potřeba řešit především lokální topeniště a průmysl, na česko-slovenském pomezí je silným zdrojem znečištění doprava. „Území mezi Moravskoslezským a Žilinským krajem zatěžují především dvě velké dopravní tepny,“ uvedl Petr Jančík.
Společné memorandum zatím nevzniklo
Výsledkem konference tří států mělo být společné memorandum. Účastníci se však na místě neshodli na obsahu. Na základě připomínek text dokončí a potvrdí během několika týdnů. Konference ovzduší by se měla konat opět příští rok, tentokrát v Polsku.