Průzkum potvrdil, že za znečištění Plumlovské přehrady mohou obce

Ostrava - Více než roční průzkum kvality vody v povodí Plumlovské přehrady potvrdil, že ji znečišťují hlavně odpadní vody z obcí. Naopak z okolních polí se do nádrže dostává jen malé množství fosforu, který je hlavní živinou sinic. Jejich přemnožení bylo hlavním důvodem, proč Povodí Moravy nádrž roku 2009 vypustilo a čtyři roky ji opravovalo a čistilo. Po napuštění se však sinice objevily znovu.

„Nyní už víme, že hlavní přísun fosforu pochází z komunálních odpadních vod, nikoliv ze zemědělských pozemků,“ potvrdil generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský. Odvolává se na studii Jindřicha Durase z Povodí Vltavy, který udělal analýzu látkových toků živin v povodí Plumlovské přehrady. Podkladem mu byly výsledky ročního průzkumu Povodí Moravy zaměřeného na sledování toho, kolik fosforu odnáší voda z okolí z kanalizací, volných výpustí a polí. Vodohospodáři odebírali vzorky na dvaceti místech v okolí Plumlova - nad i pod obcemi a soutoky.

Studie tak vyvrací názor představitelů obcí, že znečištění přehrady pochází především z polí. „Ze zemědělské půdy pochází hlavně dusík, protože se používají hlavně dusíkatá hnojiva, nikoliv fosfor, jak poukazovaly obce,“ uvedla také vedoucí oddělení vodního hospodářství Olomouckého kraje Vladimíra Kubišová.

Aby se kvalita vody zlepšila, musí především tedy obce změnit nakládání s odpadními vodami. Nicméně řada z nich stále nemá kanalizaci. A čistírny si neumí s fosforem poradit. Podle vodohospodářů potřebují novou technologii. „V další etapě je nezbytné zahájit přípravu výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod s doplněním o třetí stupeň čištění,“ uvedl ředitel povodí Jan Hodovský. Olomoucký hejtman Jiří Rozbořil slíbil, že kraj tyto akce finančně podpoří.

Město Plumlov už má čističku, která umí fosor odbourávat

Například město Plumlov ale dokončilo novou čističku odpadních vod, která dokáže jako jediná v okolí fosfor odbourávat. Brzy se na ni napojí kanalizace dalších obcí. „V Soběsukách a Žárovicích je výstavba v plném proudu,“ uvedl starosta Plumlova Antonín Sušeň.

Než se podaří celé území nad Plumlovem odkanalizovat, budou dál vodu zbavovat fosforu takzvaná srážedla. Dávkuje se z nich síran železitý, který účinně redukuje nežádoucí živiny. Vodohospodáři začali používat srážedla v roce 2013 i 2014. „Teď už také víme, že srážení fosforu by mělo probíhat co nejblíže zdroji znečištění, nejlépe na čistírnách. Proto budeme v průběhu letošního roku přesouvat některá srážedla blíže k obcím,“ doplnil Hodovský. Provoz srážedel stojí vodohospodáře 200 tisíc ročně. Obce a kraj přispívají půlmilionem ročně na nákup síranu železitého.

Především kvůli velkému množství sinic zahájilo Povodí Moravy roku 2009 rekonstrukci vodní nádrže Plumlov, která spočívala především v opravě hráze a čištění dna. Trvala asi čtyři roky a stála 270 milionů. Voda se tam začala znovu napouštět koncem roku 2013. Předtím, než se tam objevily sinice, to bylo oblíbené turistické centrum.

/*json*/{"map":{"lat":49.4671758173,"lng":17.0269203186,"zoom":14,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Vodní nádrž Plumlov

Patří k nejstarším přehradám v Česku. Její stavba na říčce Hloučela u Prostějova začala v roce 1913. Jedním z důvodu bylo značné kolísání hladiny potoka. V suchých měsících koryto vysýchalo a lidé z okolí neměli dostatek vody ve studnách, na jaře trpěli záplavami. Přehrada měla být hotova do pěti let, stavbu však přerušila světová válka. Nakonec byla dostavěna až roku 1932. Na stavbě pracovali také zajatci z Itálie. Poprvé byla napuštěna v roce 1933. Její rozloha je 65 hektarů, objem nádrže 5,5 milionu kubických metrů.


Video Za znečištění Plumlovské přehrady mohou hlavně obce
video

Za znečištění Plumlovské přehrady mohou hlavně obce