Umělecký Důl Hlubina nabídne i klub Jarka Nohavici

Ostrava - Za necelý měsíc otevírá další rekonstruovaná ostravská technická památka - Důl Hlubina, který navazuje na Dolní oblast Vítkovice. Za zhruba dva roky prošlo rekonstrukcí pět historických budov tohoto komplexu včetně starých hornických koupelen nebo kompresorovny. Náklady dosáhnou téměř čtvrt miliardy korun. Bude tam soustředněno zázemí pro hudební, výtvarnou nebo filmovou tvorbu a také pro prezentaci umělců. Písničkář Jaromír Nohavica si tam otevře vlastní klub.

Provozovatelem Dolu Hlubina je v partnerství se spolkem Hlásím se k továrně sdružení Dolní oblast Vítkovice. Činnost bude navazovat na aktivity tohoto areálu, ve kterém je zpřístupněná Vysoká pec číslo 1, aula Gong nebo Svět techniky. Oba areály jsou propojené speciální lávkou, která otevře návštěvníkům nové pohledy na další zajímavosti unikátního průmyslového celku.

Na Hlubinu expanduje i festival Colours of Ostrava

„Už v minulosti probíhaly v prostoru Dolu Hlubina různé kulturní akce včetně festivalu Colours of Ostrava, tehdy ale vše v téměř “surovém„ stavu. Teď můžeme nabídnout komfortnější prostředí, které si přitom zachovalo svůj původní ráz,“ uvedl ředitel Dolní oblasti Vítkovice Petr Koudela. Dodal, že i návštěvníci letošního festivalu Colours of Ostrava najdou v Hlubině kavárny, diskusní či poetickou scénu, divadla nebo komornější produkce.

Video Důl Hlubina po rekonstrukci
video

Důl Hlubina po rekonstrukci

Rekonstrukce areálu Dolu Hlubina finišuje

Prezentace se soustředí do starých hornických koupelen

Rekonstrukce komplexu bývalého dolu, který vznikl v polovině 19. století, zahrnula pět budov – bývalou jídelnu, sklad, trafostanici, staré hornické koupelny a kompresorovnu. „Například v objektu starých koupelen vznikly prezentační prostory pro celý Důl Hlubina. Počítá se tady s hudební a divadelní produkcí, s prezentací výtvarníků, designerů, grafiků,“ řekl Koudela. Dodal, že celkové náklady na rekonstrukci dosáhnou téměř čtvrt miliardy korun, přičemž většinu pokryje dotace ze strukturálních fondů Evropské unie.

Například v objektu bývalé jídelny dolu vzniknou hudební zkušebny a nahrávací studio. Cílem je, aby kapela mohla na jednom místě zkoušet, nahrát album a pak ho představit divákům. V někdejším skladu najdou zázemí filmaři, a to včetně střižny a dvou promítacích sálů. „Předpokládáme, že sem budou přijíždět studenti filmové tvorby na rezidenční pobyty, ale prostory by mohly sloužit i pro produkci většího projektu,“ řekl Koudela.

Jaromír Nohavica a jeho klub Heligonka

Bývalá trafostanice bude centrem výtvarných umělců, vznikne tam celkem asi 17 ateliérů. Kompresorovna bude zase sídlem umělecké kavárny. „Bude tam také pražírna kávy. Nepůjde ale o průmyslový provoz, ale spíše o instruktážní exhibici. Návštěvníci se budou moci občerstvit, zároveň se dozvědí něco o úpravě kávy,“ vysvětloval Koudela.

Speciálním projektem je klub Heligonka Jaromíra Nohavici v místě bývalého hlavního vstupu do areálu dolu. Dramaturgie klubu bude zcela na něm a jeho spolupracovnících. Zahájení plánuje na počátek června. Provoz celého uměleckého městečka by měl začít 5. května.

Důl Hlubina - 1951Důl Hlubina založilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo v blízkosti vítkovických železáren v roce 1852. Byl prvním dolem v Rakousku-Uhersku, kde horníci začali roku 1859 používat benzinové lampy. První byl roku 1867 i v použití dynamitu pro trhací práce. Téhož roku zemřelo při výbuchu metanu 62 horníků. Další velké neštěstí přišlo o téměř sto let později. V květnu 1960 zabil výbuch metanu 54 havířů. Těžba, která dosahovala místy až do hloubky 1200 metrů, pokračovala do počátku devadesátých let. Poslední vozík s uhlím vyjel z Hlubiny na povrch v červnu 1992. Za dobu svého provozu bylo na dole vytěženo přes 47 milionů tun uhlí.

Hlubina je unikátní tím, že byla součástí funkčního komplexu železáren, dolu a koksovny. Na jednom místě se soustředila těžba uhlí, úpravna, výroba koksu i surového železa, přičemž jednotlivé provozy byly propojeny. Nikde jinde v Evropě nebylo vše na jednom místě, tak jako právě ve Vítkovicích. Velkou zásluhu na tom, že se komplex podařilo zachovat, má průmyslník Jan Světlík - autor projektu Dolní oblast Vítkovice.