Povědomí Čechů o funkci ombudsmana stouplo. Gruzínci jsou ale informovanější

Brno – Ombudsmani a jejich spolupracovníci z osmi evropských zemí dnes podruhé zasedli ke stejnému stolu s českou veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou. V Brně dnes totiž skončila dvoudenní brněnská konference k patnáctému výročí fungování tohoto úřadu v Česku. Ochránci se na ní například shodli na tom, že je potřeba získat větší důvěru veřejnosti.

„Pracovní setkání máme během celého roku, ale taková akce v Česku se zahraničními hosty byla poprvé,“ řekla ombudsmanka Anna Šabatová. Jedním z hlavních bodů, které se na ní projednávaly, bylo například zlepšení povědomí o úřadu mezi lidmi. „Ze začátku jen velmi malá část veřejnosti věděla, co má veřejný ochránce v působnosti. Teď už je více informovaná,“ okomentovala vývoj Šabatová. Přesto se na ni stále obrací lidé s podněty mimo její působnost. Mezi ně patří například problémy s exekucemi nebo výživným.

Podle ní je dostatečná informovanost záležitostí osvěty. „Máme webové stránky, využíváme sociální sítě a od podzimu znovu budeme mít pořad v televizi,“ dodala. Nedávno byla také spuštěna aplikace ESO – Evidence stanovisek ochránce, kde si mohou lidé vyhledat, zda se jejich problémem v minulosti už ombudsman nezabýval.

Kromě české ombudsmanky Šabatové se tímto tématem na konferenci zabývali i ochránci a jejich spolupracovníci z osmi evropských zemí - třeba z Maďarska, Polska, Gruzie nebo Holandska.

Na začátku fungování úřadu spadalo do jeho působnosti pouze zhruba 40 procent podnětů, které ombudsman od lidí obdržel. Nyní je to již asi 60 procent z nich. To je podle Šabatové důkazem lepšího právního povědomí veřejnosti. Během 15 let se také znásobil počet dotazů, které veřejný ochránce práv obdrží. Zatímco v roce 2005 jich bylo necelých 500, nyní už je to ročně necelých 8 a půl tisíce.


O práci ombudsmana ví nejvíce Gruzínci

Nejlepší povědomí o lidských právech ale mají podle tamního ombudsmana v Gruzii. „Musí se na tom pracovat a snaha i úspěchy veřejného ochránce zůdrazňovat, aby o nich veřejnost věděla,“ vysvětlil Ucha Nanuashvili. Podle něj je také důležité, aby ombudsman neřešil pouze stížnosti, ale také v právních záležitostech vzdělával. „Přímo v budově ombudsmanátu jsme zřídili školu. Tam máme odborné přednášky nejen pro soudce a prokurátory, ale i učitele a studenty,“ řekl Nanuashvili.

Vyučované kurzy jsou zaměřené na problematiku ochrany osob ve výkonu trestu, diskriminace, dětských práv i genderové nerovnosti. Přednášejí zde tamní i zahraniční experti, ale i samotný ombudsman. Brněnská Kancelář veřejného ochránce ale podobnou instituci zatím neplánuje. Přesto by už příští rok mohla Šabatová vykázat ve svém snažení ještě lepší výsledky. V Poslanecké sněmovně totiž leží návrh na zvýšení jejích kompetencí.

Úspěchy i neúspěchy úřadu veřejného ochránce práv si můžete připomenout zde.


Na poslancích nyní záleží, zda ombudsmanka bude moci zkoumat kontrolu ústavnosti vydaných zákonů. K zajištění této pravomoce přitom vyzvalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy v roce 2013. Zatímco Šabatová musí počkat na jednání Poslanecké sněmovny, slovenská veřejná ochránkyně práv Jana Dubovcová může zkoumat právní úpravy už od roku 2006. „Je důležité, jak je text, který to povoluje, formulován. Setkala jsem se již totiž s odmítnutím kontroly právě kvůli jeho znění,“ poznamenala Dubovcová. Také maďarský ombudsman má stejnou pravomoc jako jeho slovenská kolegyně už více jak dva roky.

Zda ji získá i Šabatová, rozhodnou poslanci na svém zasedání 31. března. Tam se totiž budou zabývat vládním návrhem na úpravu zákona o veřejném ochránci práv. I kdyby ji schválili, tak se Šabatová příliš nevyrovná rozsahem své působnosti nizozemskému ombudsmanovi. Ten totiž třeba z řad svých zaměstnanců může vybírat takzvané provokatéry. Prostřednictvím nastrčených stěžovatelů pak testuje trpělivost tamních úřadů.

Historicky prvním veřejným ochráncem práv byl Otakar Motejl, který do úřadu nastoupil 12. prosince roku 2000 a o pár dní později se stala jeho zástupkyní současná ombudsmanka Anna Šabatová. Ona a její předchůdci zaslali za téměř patnáct let poslancům připomínky k více než 300 zákonům a z vlastní iniciativy vedli přes 500 šetření různých podnětů.