Proměny krajiny na Mostecku dokumentují unikátní fotografie

Ústecký kraj - Zajímavé srovnání, jak vypadala krajina na Mostecku v 70. a 80. letech a jak vypadá na některých místech po rekultivaci dnes, přinášejí fotografie Stanislava Štýse. Ten celý život zasvětil rekultivaci, ale současně i dokumentoval proměny krajiny. Své snímky za týden Stanislav Štýs vystaví na Pražském hradě. O tom, jak se krajina v oblasti v budoucnu může změnit, ale rozhodne i vláda - a to případným prolomením těžebních limitů. Oblast Mostecka dnes navštívil ministr životního prostředí Richard Brabec. Ten prolomení těžebních limitů odmítl. Vláda by podle něj měla rozhodnout v červnu. Uhlí v dolech dochází, za státem stanovenými hranicemi je zásob dostatek - podle odhadů až na dalších sto let.

Pan Štýs se teď se štábem ČT vrátil přesně na místo, kde na začátku 70. let pořídil fotografii s rypadlem. „To už vlastně těžba ustupovala, protože se vytvářela vnitřní výsypka, na kterou se přemísťovala celá technická, dopravní infrastruktura. A tady zůstala podúrovňová výsypka a využili jsme toho k tomu, aby se tady vybudovalo takové malé krásné příměstské labutí jezírko,“ uvedl Stanislav Štýs.

Stanislav Štýs na místě, kde v roce 1972 pořídil fotografii rypadla
Zdroj: ČT24

Svým fotografiím říká pan Štýs dvojčata – stejné místo, ale rozdíl v čase desítky let. Hnědouhelné doly fotil za provozu a pak proměnu místa po rekultivaci.

Stanislav Štýs se narodil se do těžbou zničené krajiny a odmítl se s tím smířit. „Můj táta byl horník, kolem samí horníci, samé haldy kolem. A tenkrát to brali lidi jako něco normálního, že se s tím nic nedá dělat. A já jsem šel studovat lesnictví. Získal jsem určité vědomosti, že by se to taky mohlo třeba podařit zalesnit,“ popsal Stanislav Štýs. Dnes vzpomíná, že tuto myšlenku mu vymlovali pedagogové ještě během studia. On ale u nápadu zůstal, v roce 1954 obhájil diplomovou práci, ale nešel k Lesům. „Jako lesní inženýr jsem šel k dolům, abych to mohl realizovat. Kdybych šel do výzkumu, tak jsem dodnes byl někde úplně jinde, bylo by mi pěkně, bral bych granty. Ale takhle jsem měl možnost to realizovat. A to je právě ono,“ řekl Stanislav Štýs, krajinný ekolog.

Sám začal sázet stromy. Pak přesvědčil těžební firmu a z bývalých dolů dělal parky nebo jezera. „Mám ohromný pocit takového životního uspokojení,“ řekl nad výsledky své práce Stanislav Štýs. „Před 60 lety jsem si dal určitý životní cíl, nevěděl jsem, že je úplně reálný, a vydržel jsem u toho přes ohromné komplikace těch 60 roků, a tohle je výsledek,“ řekl krajinný ekolog Stanislav Štýs.

Prostor bývalého lomu Vrbenský - Matylda
Zdroj: ČT24
Autor: Stanislav Štýs

Na otázku po smyslu svého snažení pan Štýs odpovídá jednoduše: „Dát tu krajinu do pořádku.“ Jak dále uvedl, většina ekologů chce kritizovat to, co se dělá špatně. „Ale to je chybná cesta. Měli by jít tam, kde ty problémy vznikají, a pomáhat to řešit. Ale to znamenalo, že jsem musel nastudovat hornictví, abych těm horníkům mohl říct, jak mají sypat výsypky, jak se má hospodařit s určitým typem zemin, které jsou buďto úrodné, nebo neúrodné. Já jsem mezi horníky pracoval, mnoho báňských inženýrů jsem původně přesvědčil a začali jsme spolupracovat. Takže já jsem vlastně taky báňský technolog, jinak to nešlo udělat,“ popsal Stanislav Štýs.

Výstava fotografií Stanislava Štýse na Pražském hradě

Fotografie Stanislava Štýse, které dokumentují proměny Mostecka, budou od 3. dubna do 28. června vystaveny v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě. Výstava se bude jmenovat „Země znovuzrozená“.


Pan Štýs byl i u vzniku těžebních limitů. Před 25 lety prý měly smysl. Na počátku 90. let měly severní Čechy velmi znečištěné ovzduší. A právě limity měly mimo jiné pomoci situaci řešit. Jestli ale teď má vláda horníky pustit za stanovené hranice, mají podle Stanislava Štýse rozhodnout odborníci. Jaké je to ztratit domov, zná z vyprávění svého přítele Miroslava Hrabáka. Vesnice, kde se narodil, už neexistuje. Pan Hrabák, který dnes žije v Litvínově, popsal, že dnes už neví, kde si jako dítě hrával - vše zmizelo. 

Ministr životního prostředí je proti prolomení limitů

Ministr životního prostředí dnes na Mostecko přijel a podpořil starosty, kteří těžbu odmítají. Na uhlí stojí Horní Jiřetín a důl by se mohl přiblížit i k Litvínovu. Richard Brabec (ANO) uvedl, že zatím neviděl žádné zásadní argumenty, které by prolomení limitů odůvodňovaly: „Zatím jsem neslyšel z teplárenského sdružení jediný hlas, který by řekl, že potřebuje uhlí za limity,“ řekl Richard Brabec (ANO), ministr životního prostředí.

„Velmi to ovlivňuje životní prostředí, zastavil by se regionální rozvoj. Domy by se znehodnotily,“ konstatovala dnes na setkání s ministrem Kamila Bláhová (ANO), starostka Livínova.

Vladimír Buřt (SZ), starosta Horního Jiřetína věří, že limity zachovány zůstanou. A to v takové podobě, jak byly stanoveny v roce 1991. 

Starostové Mostecka a Chomutovska ale nejsou jednotní. Některá města prolomení naopak podporují. „Český stát potřebuje hnědé uhlí, především do tepláren, takže jsem přesvědčen o tom, že minimálně milion lidí nemůže zůstat bez tepla,“ uvedl Petr Červenka (ČSSD), starosta Meziboří a předseda Sdružení měst Krušnohoří. „Taková poškození, jako byla v minulosti, již nemohou být. Tyto věci budou všechny ošetřeny,“ dodal Petr Červenka.

Stanislav Štýs na otázku, jak se na prolomení limitů dívá, odpověděl, že věc by se měla řešit systémově: „Protože máme pro to všechny legální předpoklady. V době, když se limity vypisovaly, neexistovaly příslušné zákony, nebyla EIA, bylo to logické. Dneska máme pro to vytvořen určitý legislativní systém – ať se jede podle něho. Chápu obě dvě strany a ve finále, když to všechno projde, tak je jediná kardinální věc, že těžař se musí dohodnout s těmi lidmi. Ne s obcí, ne se starostou - s majiteli těch nemovitostí. A když se nedohodne, tak ať se zbourají limity nebo ne, těžit se nebude. Tak je naše právo postavené. Takže limity nejsou tím dominantním prvkem. Ony jsou předmětem politické licitace, bych řekl. A to mě dost mrzí,“ uvedl Stanislav Štýs.

 

Ing. Stanislav Štýs, DrSc. (22. října 1930 Chudeřín, okres Most) je český lesní inženýr a odborník na životní prostředí (konkrétně na rekultivace po těžbě hnědého uhlí či na ochranu krajiny narušenou těžebnou činností). V roce 1954 dokončil studium lesnické fakulty ČVUT Praha. Potom byl zaměstnán na Správě lesů v Dubí, poté změnil obor na vodohospodářského projektanta na Krajské správě meliorací v Teplicích, působil i na postu vedoucího projekce rekultivací a následně až do důchodu ve funkci vedoucího odboru revírní ekologie na Generálním ředitelství Severočeských dolů v Mostě.


Stanislav Štýs má už ale každopádně hotové plány rekultivace i pro stávající doly – vzniknou z nich obrovská jezera. 

Video Krajina, kterou změnila těžba i rekultivace
video

Krajina, kterou změnila těžba i rekultivace