OBRAZEM: Einmanbunkry se stěhují z Brna do muzea v Králíkách

Brno, Králíky – Takzvané einmanbunkry objevili muzejníci v prostorách brněnského Zetoru a Tepláren. Bunkry pouze pro jednoho muže tam vystavěli během druhé světové války Němci. Sloužily především jako pozorovatelny při spojeneckých náletech. Lidé z nich kontrolovali nejen napáchané škody, ale i mapovali místa, kam spadly nevybuchlé pumy. Unikátní skrýše se nyní přesunou z moravské metropole do Vojenského muzea v Králíkách.

Jaké škody napáchaly spojenecké nálety a kam dopadly nevybuchlé pumy, sledovali lidé ukrytí během poplachu v tzv. einmanbunkrech. „Přestože za války těchto úkrytů vystavěli Němci několik stovek, tak dnes jsou již unikáty,“ řekl ředitel Vojenského muzea v Králíkách Marek Bartoš. Objekty byly většinou stavěny nad průmyslovými zónami, ve kterých mohly nálety způsobit značné škody.

„Přestože se o nich mluví jako o bunkrech pro jednoho muže, je jich více typů a vejde se do nich i více osob,“ vysvětlil ředitel. Tloušťka jejich stěn se pohybuje mezi 15 a 20 centimetry. Nejdříve byly budovány z oceli, později pak ze železobetonu. „Bunkry mají dvoje dveře kvůli snadnějšímu úniku při hrozbě zasypání a několik průzorů. Těmi je vidět celý areál ze všech stran,“ popsal stavbu Bartoš.

Protože je objekt jen částečně zapuštěný do země, nejvíce padesát centimetrů, přímý zásah nevydrží. Uchrání ale pozorovatele před střepinami nebo zasypáním. Právě oni během poplachu utíkali do pozorovatelen místo toho, aby se šli schovat do krytu. V některých fabrikách se ve službě pozorovatele střídali přímo zaměstnanci. Jindy to byli speciální pracovníci, kteří se neúčastnili běžné výroby.

Ve vojenském muzeu jsou momentálně už čtyři pozorovatelny a právě další dva bunkry tam přicestují z Brna. „Další máme rozjednané po celé republice. S jejich nacházením nám pomáhají i nadšenci, kteří nám dávají tipy, kde je najdeme,“ dodal Bartoš.