Ústavní soud se zastal emigranta. O svůj rodný dům se soudí už 22 let

Brno – Dvaadvacet let bojuje Jiří Rábl o navrácení svého domu v brněnských Kohoutovicích. Dnes jeho stížnosti vyhověl Ústavní soud (ÚS). Nemovitost bývalému majiteli zabavil minulý režim poté, co s rodinou emigroval. Dům pak koupil dlouholetý člen KSČ Jaroslav Musil. Po revoluci zažádal Rábl o vrácení majetku. Od roku 1992 vydaly soudy přes deset různých rozhodnutí a to poslední nárok Jiřího Rábla na vlastnictví domu neuznalo. ÚS dnes prohlásil, že předchozí rozhodnutí porušila základní právo stěžovatele Rábla na spravedlivý proces a vrátil jej k posouzení Krajskému soudu v Brně.

„Ústavní soud (ÚS) se tímto případem už zabýval a i tenkrát dal zapravdu stěžovateli Jiřímu Ráblovi. Soudy by totiž měly k lidem s restitučním nárokem přistupovat vstřícněji. V tomto případě jsme ale shledali, že se soudy nezabývaly jedním důležitým argumentem, a porušily tak stěžovatelovo právo na spravedlivý proces,“ vysvětlila rozhodnutí ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Jiří Rábl totiž poukázal na to, že prodej domu v 80. letech pravděpodobně neproběhl podle tehdy platných zákonů výběrového řízení. „Krajský soud to musí znovu projednat a tímto bodem se více zabývat,“ řekla Šimáčková. ÚS taky vyzval soudy, aby vzhledem k délce procesu rozhodovaly co nejrychleji.

Podle právního zástupce Ráblových Jaroslava Brože je po dnešním nálezu ÚS v podstatě rozhodnuto. „Soudy jsou vázány rozhodnutím Ústavního soudu. Od začátku jsem věřil ve spravedlnost,“ okomentoval rozhodnutí Brož. Pokud by Jiří Rábl skutečně získal nemovitost zpět, tak by současné majitelka, dcera Jaroslava Musila, získla finanční náhradu. Její výše by byla stejná jako momentální cena nemovitosti.

Spor o dům se vleče dvě dekády

Více než 22 let již trvá soudní spor o vlastnictví rodinného domu v brněnských Kohoutovicích. Rodina Ráblova jej tam vystavěla před druhou světovou válkou. Za socialismu v roce 1980 ale jeho tehdejší majitel Jiří Rábl s manželkou a dcerou emigroval do zahraničí. „Odjeli na dovolenou a pak nám poslali dopis, že se už nevrátí,“ popsala jejich odchod z Československa matka Jiřího Rábla Emilie Dimterová. Dům tak zabavil stát. Městský soud v Brně totiž emigranty v roce 1981 odsoudil za opuštění republiky a rozhodl o propadnutí jejich majetku.

Zbytek rodiny se ale rozhodl od státu nemovitost koupit zpátky. Nejdříve o koupi zažádal děda Jiřího Rábla, který jej před válkou postavil. Po něm jeho matka Emilie Dimterová a pak i jeho bratr. „Řekli nám, že máme na dům přednostní právo, že o něj máme zažádat,“ řekla Dimterová.

Po osmi měsících o dům zažádal i Jaroslav Musil. Ten pracoval jako vedoucí na Jihomoravském krajském národním výboru v Brně. Ve své žádost o koupi uvedl, že je již 34 let členem KSČ. Dostal také doporučení Závodního výboru k přednostnímu zařazení do pořadníku žadatelů o nemovitost. Musil dům opravdu po měsíci získal. Zaplatil za něj necelých 72 tisíc, přestože podle znaleckého posudku podle tehdejších cenových předpisů měl stát asi 115 tisíc korun. „Vůbec nás nenapadlo, že dům nedostala rodina. Ta přece neměla nic společného s tím, že my jsme utekli,“ okomentoval prodej nemovitosti její bývalý majitel Jiří Rábl.

Video Události: Vleklý spor o dům trvá už 22 let
video

Události: Vleklý spor o dům trvá už 22 let

Během emigrace žili Ráblovi nejdříve Švýcarsku a pak v Austrálii. V Česku mezitím jejich bývalý domov změnil majitele. Musil jej totiž daroval své dceři Milotě Křížové. „K domu jsme přistavěli jedno patro a udělali jsme celkovou rekonstrukci objektu a všech rozvodů,“ vysvětlil proměnu nemovitosti manžel Musilovy dcery Pavel Kříž.

Nekonečné soudní tahanice

Po převratu na základě restitučního zákona z roku 1991 ale zažádali Ráblovi o navrácení majetku. „Byl to šok, když jsme na začátku devadesátých let obdrželi dopis, ve kterém stálo, že máme dům vrátit,“ popsal situaci Kříž. Nárok Ráblových na jeho vydání ale později zamítl Městský soud v Brně a jeho rozhodnutí pak potvrdil v roce 1995 i brněnský krajský soud. Až o další dva roky později rozhodl Ústavní soud (ÚS), že Musilova dcera Milota Křížová, na kterou dům přepsal, je tzv. povinnou osobou. Tudíž že je povinná navrátit majetková práva.

Přestože se Milota Křížová odvolala, tak brněnský městský soud v roce 2001 vyhověl žádosti původních majitelů a rozhodl, že má dům Ráblovým vrátit. Krajský soud jeho rozsudek ale opět zrušil o dva roky později. V roce 2006 městský soud znovu přiznal Ráblovým právo na navrácení domu a o dva roky jej potvrdil i krajský soud. Původní majitelé tak získali nemovitost, o kterou se soudili už šestnáct let.

V témže roce ale bývalá majitelka Milota Křížová podala dovolání k NS. O pět let později dostali Ráblovi do rukou dopis s rozsudkem. Ten rušil dosavadní rozhodnutí a vrátil případ k Městskému soudu v Brně. Ten opět nemovitost Ráblovým vydal. Později jeho rozhodnutí krajský soud znovu zamítl a určil vlastníkem domu Milotu Křížovou. Dnes se ale ÚS zastal původních majitelů a případ vrátil k projednání krajskému soudu.