Podaří se na Heřmaničce obnovit železniční provoz?

Obce z Frýdlantského výběžku mají šanci získat bývalou úzkorozchodnou železniční trať mezi Frýdlantem a Heřmanicemi. Je pro ně důležitá kvůli rozvoji turistického ruchu, ale i jako podstatná součást protipovodňových opatření.

10 kilometrů kolejí, které navazovaly i na železnici v sousedním Sasku. Poslední vlak tu ale projel už před čtyřiceti lety. Z původní trati se dochovaly jen zlomky. Například železniční most v blízkosti frýdlantského nádraží nebo malé železniční muzeum, které je součástí zahrádky v několik kilometrů vzdáleném Dětřichově. Rodina, které patří, část kolejí zachránila. 

Dobrovolníci z Frýdlantu otevřeli muzeum a chtějí aspoň na část trati provoz vrátit. Rádi by využili dotací z Evropské unie: „Nebo jsme schopni i nějaký rozsah trati obnovit vlastními silami, v podstatě z vlastních peněz,“ konstatoval Ladislav Crha, místopředseda spolku Frýdlantské okresní dráhy.

Železniční spolek má zatím jednu malou lokomotivu řady T36: „Samozřejmě se budeme snažit lokomotivní park rozšiřovat,“ dodal Ladislav Crha. „Pokud by byly finanční prostředky přímo na stavbu celé trati, tak by to mohlo být během dvou let postaveno. Pokud se takové prostředky neseženou, tak budeme rádi, když obnovíme část na území města i z vlastních prostředků,“ uvedl Ladislav Crha, místopředseda spolku Frýdlantské okresní dráhy.

Pro mikroregion je ovšem klíčové získat pozemky zdarma. Na takovou variantu čekali 11 let.

„Vzhledem k faktu, že se jedná o dlouhodobě zrušenou dráhu (zrušena v roce 1984) a k faktu, že převodem by mělo dojít k úspoře nákladů SŽDC na demolice budov a staveb v okolí zrušené dráhy bylo rozhodnuto, že SŽDC připraví návrh na bezúplatný převod na nejbližší jednání Správní rady SŽDC. V  případě souhlasu Správní rady bude dle citovaného zákona žádost předložena cestou ministerstva dopravy vládě ČR k odsouhlasení,“ konstatoval Jakub Ptačinský, mluvčí Správy železniční dopravní cesty.  

Podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera by kromě samotného železničního provozu, což je jedna z variant využití, mohlo těleso úzkokolejky fungovat jako cyklostezka, koňská stezka nebo in-line dráha. „Ale může to být součástí protipovodňové ochrany, proti přívalovým dešťům, anebo to může být i komunikační uzel pro případ katastrofických povodní, jako byly v roce 2010, kdy toto těleso bylo jediné funkční propojení například do Heřmanic nebo do Dětřichova,“ řekl Dan Ramzer (ODS), starosta Frýdlantu.

I Správa železniční dopravní cesty využití bývalé trati při protipovodňových opatřeních bere v úvahu: „Dalším důvodem návrhu bezúplatného převodu je fakt, že část železničního náspu by měla v budoucnu plnit funkci suchých poldrů k zachycení povodňových průtoků a zároveň sloužit jako jediná pozemní komunikace, která je sjízdná v době záplav,“ uvedl Jakub Ptačinský, mluvčí SŽDC.

Převod bude muset kromě Správy železniční dopravní cesty posvětit i vláda. Na Frýdlantsku ale věří, že mají první krok za sebou a na Heřmaničku se vrátí život stejně jako na bývalou trať z Kamenického Šenova do České Lípy, která už slouží turistům. 

Video Jaký osud čeká "Heřmaničku"?
video

Jaký osud čeká "Heřmaničku"?

/*json*/{"map":{"lat":50.90776316973768,"lng":15.034608656933663,"zoom":12,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":{"0":{"lat":50.92424609910128,"lng":15.076675415039062,"type":"","description":"Frýdlant"},"1":{"lat":50.89826933991605,"lng":15.002517700195312,"type":"","description":"Heřmanice"}},"polylines":{},"circles":{},"polygons":{},"rectangles":{}}/*json*/