V Českých Budějovicích by chtěl žít každý už 750 let

České Budějovice – Od dnešního dne si zájemci mohou prohlédnout na českobudějovické radnici originály pohřebních insignií Přemysla Otakara II. Klenoty nevyčíslitelné hodnoty sem přivezli už v pondělí z Pražského hradu. Jejich lesk v oku prvního návštěvníka zahájil oslavy 750. výročí od založení města. Podrobný program oslav najdete zde.

„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý… kromě mě teda,“ prohlašuje Karel Infeld Prácheňský ve hře českého génia Járy Cimrmana Záskok a dává tím dramatickému kusu jednu z hojně citovaných „hlášek“. Tam na jihu Čech, kde by chtěl žít každý, se rozhodl roku 1265 právě český král Přemysl Otakar II. budovat oporu své moci proti rozvětvenému a vlivnému šlechtickému rodu Vítkovců.

Králův rytíř a purkrabí na Zvíkově Hirso v úterý 10. března 1265 předal dominikánům pozemek k vybudování kláštera v místě, kde má být postaveno nové město. Dokladem založení sídla na soutoku Vltavy a Malše je Hirsova zakládací listina. Originál se podle ředitele okresního archivu Daniela Kováře sice nedochoval, ale zachoval se její opis z poloviny 16. století.

Budivojovice, Budoywiz… a Budějky

„Krátce po založení město nemělo nijak na růžích ustláno, byli tu Vítkovci, kteří se několikrát pokusili města zmocnit. Drželi ho do roku 1290 a snažili se omezit jeho hospodářský vliv v kraji,“ řekl novinářům ředitel archivu. V roce 1290 Budějovice Václav II. z područí dokázal vyprostit a nastartoval jeho hospodářský růst. Město potom vždy věrně stálo po boku českých králů a mělo z toho prospěch.

Původní název vsi se v první polovině 13. století objevuje Budoywiz. Podoba jména byla také Budivojovice, odvozena z osobního jména Budivoj, který také osadu patrně založil. Syn Číče ze Železnice a dvorský sudí v letech 1205–1213 jí tak vtiskl i své jméno. Později se prosadil kratší název Budějovice. Jméno prošlo ještě jedním zkrácením, a sice v lidové mluvě se dodnes prosazují Budějce či Budějice, lidově též „Budějky“. Přívlastek České se předsadil někdy kolem 16. století a to buď kvůli rozlišení od Moravských Budějovic, nebo pro vyjádření zemské příslušnosti ke království Českému.

Unikátní listiny dokládající vývoj vztahů mezi městem a českými panovníky si budou moci zájemci prohlédnout v okresním archivu od čtvrtka. Nejstarší je z roku 1296, nejmladší z konce monarchie. Vedle listin tam budou vystaveny i další dokumenty dokládající návštěvy plejády panovníků ve městě.

Oslavy 750. výročí založení města se v jihočeské metropoli rozjíždějí na celý rok, organizátoři chystají desítky akcí. Další z nich vyberou radní z vyhlášených grantových programů. Už dnes se ale ví, že vyvrcholí na podzim odhalením sochy zakladatele města.

Veřejnosti se otevřela Radniční galerie s pohřebními insigniemi krále Přemysla Otakara II. (viz níže), večer přijde na řadu velká multimediální show na centrálním náměstí. Ožijí sochy na radnici, Samsonova kašna i Černá věž v rohu náměstí.

Česká národní banka také představila pamětní stříbrnou minci, kterou vydala k 750. výročí města. Na lícní straně je vyobrazena pečeť krále Přemysla Otakara II., přes kterou je vlevo ztvárněn český lev ve štítu a vpravo svatováclavská plamenná orlice.

Vstup Kristýny Vrkočové k zahájení oslav 750 let Českých Budějovic (zdroj: ČT24)

Pohřební insignie Přemysla Otakara II.

Korunu tvoří osm snýtovaných dílů ukončených střídavě královskými liliemi a rovnoramennými křížky. Její povrch zdobí ražené rostlinné ornamentální motivy. Průměr koruny je 17,5 centimetru. Podoba koruny nejspíše odráží původní klenot, který se používal při korunovacích českých králů z rodu Přemyslovců, jenž se nedochoval. Žezlo, dlouhé 48 centimetrů, tvoří šestiboká dutá tyč, ozdobená na vrcholu šestilistým květem. Jablko je vysoké téměř 11,5 centimetru, na jeho vrcholu je rovnoramenný křížek.