České Budějovice – Od dnešního dne si zájemci mohou prohlédnout na českobudějovické radnici originály pohřebních insignií Přemysla Otakara II. Klenoty nevyčíslitelné hodnoty sem přivezli už v pondělí z Pražského hradu. Jejich lesk v oku prvního návštěvníka zahájil oslavy 750. výročí od založení města. Podrobný program oslav najdete zde.
V Českých Budějovicích by chtěl žít každý už 750 let
„V Českých Budějovicích by chtěl žít každý… kromě mě teda,“ prohlašuje Karel Infeld Prácheňský ve hře českého génia Járy Cimrmana Záskok a dává tím dramatickému kusu jednu z hojně citovaných „hlášek“. Tam na jihu Čech, kde by chtěl žít každý, se rozhodl roku 1265 právě český král Přemysl Otakar II. budovat oporu své moci proti rozvětvenému a vlivnému šlechtickému rodu Vítkovců.
Králův rytíř a purkrabí na Zvíkově Hirso v úterý 10. března 1265 předal dominikánům pozemek k vybudování kláštera v místě, kde má být postaveno nové město. Dokladem založení sídla na soutoku Vltavy a Malše je Hirsova zakládací listina. Originál se podle ředitele okresního archivu Daniela Kováře sice nedochoval, ale zachoval se její opis z poloviny 16. století.
Budivojovice, Budoywiz… a Budějky
„Krátce po založení město nemělo nijak na růžích ustláno, byli tu Vítkovci, kteří se několikrát pokusili města zmocnit. Drželi ho do roku 1290 a snažili se omezit jeho hospodářský vliv v kraji,“ řekl novinářům ředitel archivu. V roce 1290 Budějovice Václav II. z područí dokázal vyprostit a nastartoval jeho hospodářský růst. Město potom vždy věrně stálo po boku českých králů a mělo z toho prospěch.
Původní název vsi se v první polovině 13. století objevuje Budoywiz. Podoba jména byla také Budivojovice, odvozena z osobního jména Budivoj, který také osadu patrně založil. Syn Číče ze Železnice a dvorský sudí v letech 1205–1213 jí tak vtiskl i své jméno. Později se prosadil kratší název Budějovice. Jméno prošlo ještě jedním zkrácením, a sice v lidové mluvě se dodnes prosazují Budějce či Budějice, lidově též „Budějky“. Přívlastek České se předsadil někdy kolem 16. století a to buď kvůli rozlišení od Moravských Budějovic, nebo pro vyjádření zemské příslušnosti ke království Českému.
Unikátní listiny dokládající vývoj vztahů mezi městem a českými panovníky si budou moci zájemci prohlédnout v okresním archivu od čtvrtka. Nejstarší je z roku 1296, nejmladší z konce monarchie. Vedle listin tam budou vystaveny i další dokumenty dokládající návštěvy plejády panovníků ve městě.
Oslavy 750. výročí založení města se v jihočeské metropoli rozjíždějí na celý rok, organizátoři chystají desítky akcí. Další z nich vyberou radní z vyhlášených grantových programů. Už dnes se ale ví, že vyvrcholí na podzim odhalením sochy zakladatele města.
Veřejnosti se otevřela Radniční galerie s pohřebními insigniemi krále Přemysla Otakara II. (viz níže), večer přijde na řadu velká multimediální show na centrálním náměstí. Ožijí sochy na radnici, Samsonova kašna i Černá věž v rohu náměstí.
Česká národní banka také představila pamětní stříbrnou minci, kterou vydala k 750. výročí města. Na lícní straně je vyobrazena pečeť krále Přemysla Otakara II., přes kterou je vlevo ztvárněn český lev ve štítu a vpravo svatováclavská plamenná orlice.
Pohřební insignie Přemysla Otakara II.
Korunu tvoří osm snýtovaných dílů ukončených střídavě královskými liliemi a rovnoramennými křížky. Její povrch zdobí ražené rostlinné ornamentální motivy. Průměr koruny je 17,5 centimetru. Podoba koruny nejspíše odráží původní klenot, který se používal při korunovacích českých králů z rodu Přemyslovců, jenž se nedochoval. Žezlo, dlouhé 48 centimetrů, tvoří šestiboká dutá tyč, ozdobená na vrcholu šestilistým květem. Jablko je vysoké téměř 11,5 centimetru, na jeho vrcholu je rovnoramenný křížek.