Dotace pro obce a malá města? Šance se zásadně snižují

Obce a malá města mohou zůstat bez evropských dotací - obávají se, že na rekonstrukce a velké projekty zřejmě už nedosáhnou. Regionální dotace ROP letos nahradí Integrovaný regionální operační program, takzvaný IROP. V letech 2014 až 2020 z něj žadatelé budou moci vyčerpat 134 miliard korun. Jenže IROP mění podmínky žádostí a hlavně Česká republika v Bruselu nevyjednala to, co obce a kraje potřebují.

Město Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih má přes 2600 obyvatel. Město je po rekonstrukci, díky evropským penězům mají kompletně nové náměstí, zbrusu nové chodníky a novou dlažbu. Radnice dostala na rekonstrukci dotaci 24 miliónů korun. Bez ní by si tak velkorysou opravu dovolit nemohli: „Na to většinou malá obec nemá,“ řekl Pavel Čížek (Starostové a nezávislí), starosta Spáleného Poříčí.

A do budoucna malé obce nebo města šanci získat takové dotace mít asi ani nebudou. Alespoň minimálně dalších sedm let. Nový evropský program IROP s tím zatím nepočítá. Podle Ivo Grünera (ČSSD), předsedy regionální rady ROP Jihozápad města v rámci Plzeňského kraje – kromě města Plzně – budou moci čerpat dotace jedině přes místní akční skupiny. To znamená, že třeba i Klatovy budou soupeřit s malou vesnicí, která má 200 obyvatel. „Bohužel, takhle se to nastavilo. Já jsem přístup ministerstva pro místní rozvoj, ale i Svazu měst a obcí vždycky kritizoval. Protože všichni se dohadovali jenom o to, kolik peněz budou čerpat. Ale nikdy se nezajímali na co,“ řekl Ivo Grüner (ČSSD), předseda regionální rady ROP Jihozápad.

Ivo Grüner dále uvedl, že přes místní akční skupiny půjdou téměř 3 miliardy korun. „Jestli to půjde na to, co ty obce nepotřebují, jsou to peníze, které tam sice jsou - ale budou se dělat projekty pro projekty. Osobně si myslím, že je lepší mít méně peněz na to, co potřebuji, třeba místní komunikace, kanalizaci, vodovody a další věci. Bohužel tak, jak je nastavené nové plánovací období, takových smysluplných a potřebných projektů až tolik nebude,“ konstatoval Ivo Grüner.

Nebudou dotace na řadu památek

Jaroslav Perlík (ODS), předseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, upozornil na to, že nová dotační pravidla se určitě dotknou památek. Nově totiž už nebudou poskytovány dotace na památky, které nejsou zapsány v seznamu UNESCO nebo které nejsou národními kuturními památkami. Může jich být přes třicet tisíc.

Ivo Grüner dodává, že to bude velký problém především tam, kde byla Železná opona. „Budeme moci financovat z 99 % jenom státní věci. Osobně si myslím, že to je obrovská škoda především v oblastech turisticky zajímavých, tam, kde se mohou dělat menší stavby, a ten dopad bude především na stavby na venkově,“ řekl Ivo Grüner (ČSSD), předseda regionální rady ROP Jihozápad.

Dotační peníze na opravy silnic 

Podobná změna dotačních pravidel se týká silnic. Evropské peníze půjdou jen na ty, které jsou napojené na silnice mezinárodní. Navíc nově mezi sebou budou soutěžit obce a kraje z celé republiky. „Je to další centralizace státu - nehledě na to, že příprava na přijetí evropských peněz je ve velmi špatném stavu,“ řekl Václav Šlajs (ČSSD), hejtman Plzeňského kraje.

Podle Ivo Grünera by v rámci IROP měly být k dispozicie peníze na silnice druhých tříd. V Plzeňském kraji je to zhruba 504 km, na jejich rekonstrukci by z dotací mělo přijít asi 2,5 miliardy korun. „Ale pro města a obce na místní komunikace, na tolik potřebné komunikace v obcích, finanční prostředky v plánovacím období v současnosti nejsou,“ řekl Ivo Grüner.

Dotace na domovy pro seniory

Podobně bude problém se získáním dotací na výstavbu domovů pro seniory. Ivo Grüner argumentuje analýzou, podle které do roku 2030 bude v Plzeňském kraji o 400 % víc seniorů starších 80 let. Ale jenom 10 % z těchto seniorů starších 80 let se o sebe bude umět postarat. Podle Ivo Grünera bude tedy kraj potřebovat do roku 2030 pro seniory asi 4000 míst.

„Bohužel Česká republika v rámci diskusí s Evropskou komisí si tento požadavek neprosadila. Budeme financovat domovy pro seniory z větší části z národních zdrojů. A pokud vím, v současnosti je na tyto domovy v rámci rozpočtu zhruba 300 milionů korun,“ řekl Ivo Grüner a dodal, že za to se dají postavit asi tři domovy pro seniory - ovšem částka se týká celé České republiky, nikoli jen Plzeňského kraje.

Náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád uvedl, že obce mezi sebou ve snaze získat dotace nebudou soutěžit napříč celou Českou republikou. Obec totiž může být zapojená do takzvané místní akční skupiny, kterými je pokryta skoro celá republika - místních akčních skupin je u nás asi 180. „Akční skupiny budou mít možnost si vytvořit tzv. strategii komunitně vedeného místního rozvoje, a tam si uplatnit své projekty. Potom nebude soutěž mezi projekty skrz celou republiku. S tím, že například na tento komunitně vedený místní rozvoj je v IROP pamatováno částkou víc jak 10 miliard korun,“ konstatoval náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.


Nevypsané dotační výzvy a neschválené programy

Česká republika nemá ani rok po zahájení plánovacího období vypsané dotační výzvy. O první se uvažuje až v červnu. Ivo Grüner dále upozornil na to, že ČR má schválený jen jeden program, a to je program přeshraniční spolupráce Cíl 3 – Česká republika – Svobodný stát Bavorsko. „A to podle mého názoru jenom proto, že řídícím orgánem je bavorské ministerstvo. Takže z toho pohledu nemá Česká republika schválený ani jeden program, nepředpokládám, že do konce roku budou realizovány nějaké programy v novém plánovacím období. Byl bych strašně rád, abychom aspoň věděli tematicky, na co se mají obce připravit,“ řekl Ivo Grüner. Plzeňský kraj je podle něj připraven vytvořit typové projekty, ukázat především menším městům a obcím cestu k tomu, jak dotační peníze získat. „My potřebujeme právě venkov, aby nám odtamtud neodcházeli mladí lidé, aby nám tam přicházeli noví investoři,“ řekl Ivo Grüner.

Předseda regionální rady ROP Jihozápad Ivo Grüner závěrem uvedl, že Česká republika se při vyjednávání o dotacích měla spojit s okolními státy. S Polskem, Maďarskem, Slovenskem, ale i s Německem: „Myslím, že spolupráce ČR s Bavorskem, ale i s celým Německem se posunula opravdu hodně dopředu. Bohužel neustálé měnění vlád, ministrů, úředníků na ministerstvech, a zvlášť na ministerstvu pro místní rozvoj, vede k tomu, že ten problém je,“ řekl Ivo Grüner. Současně ale konstatoval, že zaspala i celá Evropská unie, která začala pozdě vyjednávat o plánovacím období, které už má běžet.

Nové dotační podmínky se nelíbí ani starostům z Karlovarského kraje

Starostové menších obcí v Karlovarském kraji jsou rozzlobení. Pravidla pro nové programové období regionálního operačního programu jsou pro ně zklamáním. Bojí se, že zelenou budou mít jen velké projekty, a na malé že se nedostane.

Abertamy potřebují multifunkční sál
Zdroj: ČT24

Například v Abertamech by chtěli multifunkční sál. Sloužil by jako zázemí pro sportovce, ale i na nejrůznější kulturní akce. Cena by byla 20 milionů korun. Na to ale malá obec nenašetří. „Pokud jsou dotace vypsané na monstróznější projekty, nesáhneme si na ně. Jako město s tisícem obyvatel si myslím, že je to nereálné,“ řekl Zdeněk Lakatoš (nez.), starosta Abertam.

Jáchymov zase trápí padající opěrná zeď a rozbité silnice. V součtu by město potřebovalo víc než 60 milionů korun. Najít v těchto případech nějaký významný přesah, aby se význam staveb týkal i okolních obcí, je podle starostů velmi obtížné. Ale bez dotací je město bezmocné. „S tím neuděláme nic, protože rozpočet města opravy takového rozsahu jenom z vlastních prostředků v zásadě neumožňuje,“ konstatoval Bronislav Grulich (TOP 09), starosta Jáchymova.

Bronislav Grulich dále konstatoval, že nevidí jako reálné vymýšlet nějaké nadregionální programy, kde by bylo snazší dostat se k dotacím: „To by mi musel někdo poradit, jak zrovna tyhle opěrné stěny, na kterých Jáchymov stojí a leží, do toho prostě zakomponovat. Samozřejmě je to problém bytostně Jáchymova, je to problém, na který už upozorňuji celou řadu let, ale bohužel téměř bez jakékoli odezvy,“ řekl Bronislav Grulich (TOP 09), starosta Jáchymova.

Starostové vycházejí z takzvané Strategie 2020, tedy z dokumentů Evropské unie. Místopředseda Regionálního operačního programu Severozápad, který zná problematiku evropských dotací detailně, naznačil, že obavy starostů jsou na místě. Získat dotace pro ně zřejmě bude komplikovanější. „Samozřejmě bude větší důraz na integrované nástroje, to znamená na to, aby to nebyla jenom oprava jednoho chodníku vytrženého z kontextu, ale aby se tím řešila nějaká větší situace,“ řekl Petr Navrátil, místopředseda Regionálního operačního programu Severozápad.

Budou peníze na opravy silnic v Karlovarském kraji?
Zdroj: ČT24

Petr Navrátil dále vysvětlil, že půjde o to, aby například komunikace vedla do oblasti, kam lidé chodí do práce, nebo aby dotace přispěla k řešení sociálních problémů v určité lokalitě. „To samozřejmě bude o dost těžší pro malé obce, které na to nemají kapacitu, a bude je to trošičku nutit, aby se sdružovaly, ať už do místních akčních skupin, nebo případně do mikroreginů,“ řekl Petr Navrátil, místopředseda Regionálního operačního programu Severozápad.

Co je IROP

  • V novém programovém období 2014–2020 se současných sedm regionálních operačních programů a Integrovaný operační program sjednotí do jednoho Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Je druhým největším programem v České republice co do objemu spravovaných prostředků.
  • Přípravu programu vede Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s mnoha partnerskými subjekty.
  • IROP  by měl být jednodušší než jeho předchůdci.
  • Pro IROP je určeno 4,53 miliardy eur (cca 130 miliardy korun), což je zhruba pětina z celé částky pro Českou republiku. Budou jej moci využívat všechny regiony kromě Prahy.
  • Peníze poputují třeba na zlepšení infrastruktury, výstavbu a modernizaci mateřských škol nebo modernizaci veřejné správy. 
  • Spolufinancování by mělo být 85 % EFRR (95 % pro CLLD) a 15 % bude hradit příjemce svým spolupodílem. Projekty by měly být financovány ex-post po jednotlivých etapách. 

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj


Video Dosáhnou obce a malá města na dotace?
video

Dosáhnou obce a malá města na dotace?