Přece jen národní park? Kraj jedná o budoucnosti křivoklátských hvozdů

Praha – Středočeský kraj se vrátil k myšlence prohlásit chráněnou krajinnou oblast Křivoklátsko za národní park. Návrh, na kterém pracuje ministerstvo životního prostředí, přitom před dvěma lety odmítl. Dnes o nové ochraně pro vzácné listnaté lesy i hnízdiště čápa černého jedná se zástupci obcí, kterých by se vznik parku dotkl; starostové jsou totiž převážně proti.
Zdroj: eu2009.cz Autor: Středočeský kraj

„Národní park Křivoklátsko by měl být vyhlášen proto, že je zde jedinečná příroda, která svými hodnotami přesahuje rámec České republiky a které nestačí status chráněné krajinné oblasti,“ prohlašuje šéf křivoklátské správy Petr Hůla. Původně listnaté lesy totiž už dvě stovky let nahrazuje jehličnatá monokultura a lesníci v proměně krajiny pokračují i v současnosti.

S mizením starých porostů se ovšem ztrácí i přirozené prostředí pro vzácné druhy, jako je čáp černý, rak kamenáč nebo kuňka žlutobřichá. Soukromé honitby navíc způsobily, že je v oblasti chováno šestkrát více zvěře, než kolik lesy unesou, a příroda proto nemá prostor k regeneraci. Podle Hůly má přitom Křivoklátsko potenciál k tomu vrátit se do původního stavu – pokud se podaří jednu šestinu současné CHKO proměnit v národní park.

O to usiluje i ministerstvo životního prostředí, které momentálně kompletuje příslušný zákon. Křivoklátsko obhajuje jako jedinečnou oblast například díky kombinaci pestrého geologického podloží a rozsáhlého lesního celku pahorkatinné oblasti. Park by se měl rozprostírat jižně od Křivoklátu podél Berounky a velikostí by se příliš nelišil od Českého Švýcarska.

„Současná technická civilizace je velice expanzivní a přírodě na zeměkouli nenechává místo. Národní parky chrání před vlivem člověka taková přirozená území, ve kterých by docházelo k největšímu úbytku druhů,“ dodává v této souvislosti Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy; podle jeho slov je v současnosti jen jedno procento evropského území vyňato z působení člověka, ačkoli ochranářské organizace tvrdí, že má starý kontinent potenciál čtyř až pěti procent divoké přírody. „V Česku máme 0,3 procenta věnované divočině a ještě se hádáme o to, jestli to nezredukujeme,“ dodává.

Křivoklátsko - předpokládané hranice národního parku
Zdroj: ČT24

Názorové veletoče středočeského hejtmanství

V případě Křivoklátska působil jako blokační faktor kraj a především obce v oblasti. K vyšší ochraně Křivoklátska Česko vykročilo v březnu 2010, kvůli obavě z případných omezení se ale proti parku postavili někteří obyvatelé dotčených obcí, nesouhlasnou petici podepsalo před třemi lety na 14 000 lidí. „Politici na krajské a lokální úrovni straší obyvatele tím, že jim divočina přináší nezaměstnanost a omezení pohybu. Pravý důvod je ten, že se snaží vytvořit gloriolu mesiášů, aby si zajistili voličské hlasy,“ glosuje protesty proti křivoklátskému parku Kindlmann.

Středočeské hejtmanství za Davida Ratha ovšem myšlenku na zřízení parku podporovalo, změna přišla až s jeho nástupcem Josefem Řihákem; v květnu 2013 rada vyhlášení Národního parku Křivoklátsko odmítla. Současný hejtman Miloš Petera, který Řiháka vystřídal loni v červnu, se ale k myšlence vrátil – a na dnešek sezval zástupce ministerstva, Lesů ČR a především obcí, aby s nimi budoucnost křivoklátských vrchů projednal. „Nepůjdeme proti starostům, ale když budou mít zájem, tak přechod na národní park nastartujeme,“ uvedl už na konci loňského roku.

Zástupce obcí zajímají například otázky výstavby, pohybu obyvatel a režimu myslivosti. Vyhlášení národního parku potom může mít i pozitivní ekonomické dopady, a to v podobě oživení cestovního ruchu ve středních Čechách.

Od chráněné oblasti k parku

CHKO Křivoklátsko zřídilo svým výnosem z 24. listopadu 1978 ministerstvo kultury. O proměně lesnatého kraje v národní park se hovoří od roku 1998, kdy tehdejší ředitel Správy chráněných krajinných oblastí František Pelc prohlásil, že Křivoklátsko má zřejmě jako poslední území v ČR reálnou šanci získat statut národního parku.

Myšlenka na vyhlášení pátého národního parku na území Česka (a vůbec prvního v srdci republiky) oživla za úřadování ministra životního prostředí Martina Bursíka. V přípravách pokračoval i jeho nástupce Ladislav Miko. Hranice parku se mají co nejvíce vyhnout jednotlivým obcím a větším sídlům, na území by byla jen jediná obec, Karlova Ves, v níž žije přibližně 120 lidí.

Přírodovědec Pavel Kindlmann: Lidé mají strach z novot. Nová není křivoklátská divočina, nové je to, že se dobrovolně snažíme vzdávat se své další expanze a nechat přírodě prostor, aby mohla žít sama podle sebe.


Video Přírodovědec: Lidé se nechtějí vzdát vlastní expanze na úkor přírody
video

Přírodovědec: Lidé se nechtějí vzdát vlastní expanze na úkor přírody

Přírodovědec: Lidé se nechtějí vzdát vlastní expanze na úkor přírody

Šéf Křivoklátska: CHKO nestačí, lesy ochrání národní park

Kraj jedná o budoucnosti křivoklátských hvozdů

Středočeské obce a kraj jednali o křivoklátském národním parku