Ani po odchodu vojáků nezůstane brdská příroda bez ochrany

Praha - Vytvoření Chráněné krajinné oblasti Brdy už nic nebrání, shodli se zástupci armády a ministerstev životního prostředí a obrany, kteří si na dnešním jednání meziresortní komise stanovili harmonogram pro plynulý přechod vojenského újezdu na CHKO. V souvislosti s rušením újezdu dnes jednali také zástupci armády se starosty okolních obcí, kterým slíbili, že do konce roku vyčistí od zbytků munice polovinu brdského území.

Dvě stě šedesát kilometrů čtverečních panenské přírody tak mají po odchodu vojáků střežit ochranáři. Nejstarší vojenský újezd v Česku má zaniknout s koncem letošního roku, v chráněnou krajinnou oblast se pak přemění 1. ledna 2016. Ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že do těch nejcennějších míst zůstane turistům vstup zakázán.

Odborníci říkají Brdům Malá Šumava, krajina tu totiž má opravdu horský ráz. Kvůli těžbě dřeva tu dnes převažuje smrk, přesto se tu zachovaly i bukové porosty. A právě rozmanitost brdských lesů by chtěli ochránci do budoucna posílit. A jedinečná jsou i místa, která vojáci kvůli výcviku vykáceli. „Právě dopadové plochy jsou unikátním biotopem, kde vznikla severská tundra a rozsáhlé porosty vřesu,“ vysvětlil František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny. Bohaté přírodě pomáhá množství vody, které jsou Brdy plné. Díky její čistotě tu žijí třeba mihule, střevle, raci a rozmnožují se tu i pstruzi. Na Brdech se daří také vydrám a místní kapry loví i orel mořský.

Podívejte se: Brdy divoké a nespoutané

Dělostřelecká střelnice v Brdech byla založena v roce 1927. Za okupace Němci území rozšířili a zabrali další obce, do svých domovů se lidé vrátili až po skončení války. Na základě dekretu prezidenta Beneše pak podlehl konfiskaci velkostatek Hořovice, jehož lesy se staly součástí střelnice. Tímto aktem pod vojáky přešla také zřícenina hradu Valdek.

V roce 1950 vznikl na území střelnice Vojenský újezd Brdy; komunisté opět újezd rozšířili. Na počátku 50. let se museli vystěhovat obyvatelé některých obcí. Opuštěná stavení byla tentokrát buldozery srovnána se zemí a na jejich ploše vyrostly nové tankové střelnice a cílové plochy. Zároveň také vojáci zpřísnili režim: za nepovolený vstup hrozilo mnohdy i obvinění ze špionáže a dlouholeté vězení.

Po roce 1968 se v Brdech objevila sovětská armáda a část okupačních vojsk ve zdejších lesích přečkala zimu 1968–69. Zbytky zemljanek jsou dodnes k nalezení zejména v okolí Malého Toku nad Nepomukem a Zálany. V té době již bylo v jihozápadním cípu vojenského prostoru, v těsné blízkosti silnice Spálené Poříčí – Rožmitál, takřka dokončeno zařízení, které mělo sloužit sovětské armádě – přísně utajovaný sklad jaderných hlavic. Dozimetrické měření z 90. let ale ukázalo, že zde skutečné jaderné zbraně nikdy umístěny nebyly.

Video Ani po odchodu vojáků nezůstane brdská příroda bez ochrany
video

Ani po odchodu vojáků nezůstane brdská příroda bez ochrany