Bývalý šéf brněnských strážníků půjde do vězení

Brno - Za mřížemi si odsedí osmnáct měsíců bývalý ředitel brněnské městské policie Jaroslav Přikryl. Ten je podle brněnského Krajského soudu vinen ze zneužití pravomocí veřejného činitele. Svým známým totiž zahlazoval pokuty. Někdejší šéf strážníků už byl v únoru podmínečně odsouzen za neoprávněnou manipulaci s osobními údaji, Nejvyšší soud (NS) ale tento verdikt zrušil.

Krajský soud zrušil podmínečný trest, který Přikrylovi uložil Městský soud v Brně v řijnu. Důvodem je, že se trestné činnosti dopouštěl jako nadřízený. „V podstatě práci svých podřízených likvidoval. Trest tedy musí odpovídat společenskému postavení. Zároveň pro jeho trest stačí nejmírnější forma věznice,“ uvedl předseda soudního senátu Aleš Flídr. Pokud by bývalý ředitel tedy kvůli zahlazování pokut dostal pouze podmínku, soud by pak nemohl uložit nižší trest obyčejným strážníkům. Dnešní rozsudek je pravomocný.

Přikryl svou vinu odmítl. „Tento rozsudek nepovažuji za konečný. Předtím taky Nejvyšší soud zrušil předešlý rozsudek, a to si lidé taky mysleli, že už je definitivní. Myslím, že teď to bude obdobné,“ řekl Přikryl. Podle něj není až tak důležitá podoba trestu, ale jestli se vůbec trestné činnosti dopustil. „Nikdy jsem tyto skutky nespáchal. Nikdy jsem nevyřizoval přestupky,“ dodal. Jeho obhájkyně Běla Sedláčková uvedla, že vyčkají na písemné odůvodnění rozsudku, ale už nyní zvažují dovolání k NS.

S údajným zahlazováním pokut souvisí i další kauza, která nakonec stála Přikryla ředitelský post. Přikryl si ve snaze prokázat, že řešení některých pokut domluvou není v městské policii nic nestandardního, nechal vytáhnout z informačního systému podklady ke 119 dopravním přestupkům. Státní zastupitelství to vyhodnotilo jako neoprávněné nakládání s daty městské policie a rozběhla se další kauza.

V případě neoprávněného lustrování pokut paradoxně padl verdikt dříve než v původní kauze. V únoru byl Jaroslav Přikryl pravomocně odsouzen k podmínečnému trestu a den poté ho zastupitelé odvolali z postu ředitele městských strážníků. Několik týdnů pak strávil na nemocenské, teprve v dubnu oficiálně přestal být zaměstnancem městské policie.

Video Soudce Aleš Flídr hovoří o trestu pro Přikryla
video

Soudce Aleš Flídr hovoří o trestu pro Přikryla

Nejdříve dostal podmínku

Na začátku října ale nastal zvrat, když se Nejvyšší soud (NS) Jaroslava Přikryla zastal. Soudy podle NS dostatečně nevysvětlily, jak Přikryl porušil své pravomoci. Případ se tak vrátil znovu k Městskému soudu v Brně. Ten bývalého ředitele shledal vinným.

Soud Přikryla u většiny z původních 31 problematických přestupků zprostil obžaloby. Podle verdiktu je ale vinen, že zbylých sedm přestupků vyřešil domluvou, i když k domluvě nedošlo. Tím spáchal dvojnásobný přečin zneužití pravomoci úřední osoby a byl mu proto udělen podmínečný trest odnětí svobody na 18 měsíců s odkladem na 30 měsíců. K tomu dostal zákaz činnosti u městské policie na tři roky a musí zaplatit pokutu 120 tisíc korun.

Další nesrovnalosti

Zmíněné soudní spory nejsou ale první kontroverzí, která se týká Jaroslava Přikryla. Už v minulosti přišel kvůli falšování policejních statistik svými podřízenými o místo brněnského policejního ředitele. Později bylo zpochybňováno i výběrové řízení, ve kterém získal místo šéfa brněnských strážníků.

V září 2012 dal soud pokutu 30 tisíc korun tehdejšímu náměstkovi ředitele brněnské městské policie Milanu Šimonovi za to, že zahladil své známé dopravní přestupek. Šimon s verdiktem nesouhlasil s tím, že šlo o komplot, za kterým stojí právě jeho někdejší nadřízený Přikryl. Následně byl i Přikryl obviněn z toho, že také on takto postupoval – tak se k soudu dostal případ údajného zahlazování pokut.

Přikryl působil 33 let jako policista. Byl ředitelem státní policie v Brně a Hodoníně. Hovořilo se o něm i jako o kandidátovi na policejního prezidenta.

Kauzy kolem Jaroslava Přikryla

Není to poprvé, co se kolem Jaroslava Přikryla objevily pochybnosti.

2003 Přikryl byl odvolán z funkce brněnského policejního ředitele, nedokázal zabránit falšování policejních statistik objasněnosti.

2004 Přikryl byl stíhán kvůli nejasnostem v hospodaření brněnského policejního ředitelství. Případ ale státní zástupci odložili.

2008 Primátor Roman Onderka (ČSSD) Přikryla jmenoval náměstkem ředitele městské policie.

březen 2011 Opozice v brněnském zastupitelstvu si stěžovala, že volba nového šéfa strážníků nebyla transparentní.

duben 2011 Čerstvě zvolený šéf brněnských strážníků si nanečisto vyzkoušel test strážníka – a neprošel.

prosinec 2012 Přikryla stíhá policie, podle vyšetřovatelů nezákonně zasahoval do vyřizování dopravních přestupků

leden 2013 Přikryl v rozhovoru pro Českou televizi označil své trestní stíhání za absurdní. Je přesvědčený o své nevině.

červenec 2013 Za neoprávněné nakládání s informacemi a osobními údaji lidí z databáze městské policie potrestal Městský soud v Brně Přikryla ročním odnětím svobody s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Trest souvisí s kauzou zahlazování přestupků. Přikryl dostal tzv. trestní příkaz, proti kterému ale podal odpor. Tím byl trestní příkaz zrušen a věc postoupena soudu.

září 2013 Brněnský městský soud řešil obvinění z neoprávněné manipulace s osobními údaji. Přikrylovi udělil trest 15 měsíců vězení s tříletým podmínečným odkladem a zákaz činnosti u městské policie na tři roky.

únor 2014 Krajský soud v Brně nevyhověl Přikrylovu odvolání, a potvrdil tak verdikt městského soudu. Primátor ho několik hodin po verdiktu zbavil pověření k vykonávání funkce a navrhl zastupitelům jeho odvolání.

říjen 2014 Městský soud v Brně potvrdil názor žalobce, že Přikryl zneužil pravomoc úřední osoby. V kauze zahlazování pokut vlivným lidem soud uložil Přikrylovi trest odnětí svobody na 18 měsíců s podmínečným odkladem na 30 měsíců. Někdejší ředitel městské policie už byl v únoru podmínečně odsouzen za neoprávněnou manipulaci s osobními údaji, Nejvyšší soud ale tento verdikt zrušil.