Utopie v nich soupeří s realitou. Takové jsou nejrůznější studie, které objednávají radnice měst a obcí a kterých tam často mají „plné šuplíky“. Studie přitom nebývají levné - přijdou na statisíce i miliony korun. Některé z těchto studií skončí v zapomnění, jiné najdou alespoň částečné uplatnění. Redaktor Vlastimil Weiner analyzoval studie, které objednal magistrát Hradce Králové.
Studie jsou mnohdy utopií - přesto je radnice platí
Studie o rozvoji hradeckého letiště
Studie, která řešila rozvoj a využití letiště v Hradci Králové, stála 1 604 000 korun. Hradecké radnici doporučila vytvořit z bývalého vojenského letiště div ne pařížské mezinárodní letiště Orly. Autorem studie je pražský architekt Patrik Kotas, mimo jiné autor projektu hradeckého autobusového terminálu. Na stojánce letiště by v Hradci - podle této studie - mělo vedle sebe stát až 17 letadel. Odbavovací haly by přišly na miliardy korun. Přitom sami pracovníci letiště se takové studii smáli: „Je to moc, moc nadnesené. Spíš je to utopie, no,“ konstatoval v říjnu 2010 bývalý pracovník letiště v Hradci Králové Arpád Molnár.
GALERIE
Podle studie by na hradeckém letišti mohlo u terminálu stát až 17 velkých letadel
„Ta studie je utopická v tom smyslu, že je maximální. To samozřejmě neznamená, že to letiště takto bude vypadat nebo že město má takový plán,“ uvedl na adresu studie v roce 2010 tehdejší náměstek primátora Hradce Králové Josef Malíř (VPM).
Radnice mohla využít ze studie snad jen část, která řešila dopravní napojení letiště. Přímo na letišti navíc v roce 2010 konstatovali, že za peníze za studii by si bývali mohli koupit třeba schůdky k letadlu - byly by potřebnější.
Studie na stavbu 6 parkovacích domů pro kola
Hradec Králové uvažuje o stavbě šesti parkovacích domů pro kola. Jeden takový už ve městě stojí a funguje. Kde ale vyrostou další věže? Odpovědět měla studie inženýrů za 60 tisíc korun. „Hlavně ten výsledek mě zaskočil, protože to je naprosto nepoužitelný materiál. Využitelnost té studie je v podstatě nulová,“ konstatoval Rudolf Bernart, autor a majitel parkovací věže pro kola.
GALERIE
Parkovací věž pro kola v Hradci Králové
Věž pro kola slouží v Hradci už dva roky, parkovat tam může 116 kol. Vyvinuli ji a postavili místní vývojáři, inspiraci našli na Tchaj-wanu. Využilo ji 30 tisíc lidí. Stejnou věc chce Singapur, Holandsko, Londýn. Zájemce z Brazílie už parkovací věž kupuje.
Město Hradec Králové zatím přitom ani neví, kam od nádraží přesune věž pro kola současnou, která brání stavbě hotelu a musí letos v létě zmizet.
Hradecká radnice teď přemýšlí, kam původní parkovací věž přemístí, nebo zda a kde postaví novou. „To město opravdu váhá. Protože žádné konkrétní rozhodnutí v podstatě ještě nepadlo,“ uvedl na začátku letošního roku Rudolf Bernart, spoluautor projektu. Podle náměstka primátora Hradce Králové Jindřicha Vedlicha (TOP 09) je město nejdál s přípravou parkovacího domu v areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové. Vedlich na začátku roku odhadoval, že ke konci letošního roku už by se mohlo stavět.
Královéhradecký kraj už sice schválil na projekt dvoumilionový příspěvek, ale město Hradec Králové novou věž pro kola v rozpočtu na letošní rok zatím nemá.
Studie na byty nebo vzdělávací centrum v bývalé továrně, která už téměř spadla
Ve staré koželužně v Kuklenách, v objektu, který byl ukázkou staré průmyslové architektury, měly vzniknout loftové byty. Developer, který tento projekt plánoval, ale zkrachoval a továrna od té doby chátrala. Magistrát si nechal zpracovat i studii na alternativní využití: „Jedna ze studií, které jsme zadávali, je konkrétně v tomto případě na Fakultu architektury do Aachenu jako studentská úloha. Jedná se o využití areálu jako vzdělávacího a komunitního centra, včetně knihovny a ubytování pro studenty,“ uvedl Petr Brůna, hlavní architekt Hradce Králové. Jenže koželužna mezitím téměř spadla a její konec je neodvratný. S tím studie nepočítala.
GALERIE
Bývalá koželužna už skoro spadla
„Studie je pro nás zcela zásadní, koncepční záležitost. Je potřeba mít co nejvíce informací o dalším možném využití území, místních částí a následně tyto informace například i předložit zastupitelům pro hlasování,“ řekla Magdalena Vlčková, mluvčí Magistrátu Hradce Králové.
„V případě, že odhadovaná částka za studii nepřekročí limit 100 000 Kč bez DPH, může takovou studii objednat vedoucí odboru. V případě, že částka nepřekročí půl milionu korun bez DPH, už je potřeba souhlas příslušného náměstka, který má tuto oblast ve své gesci. A pakliže částka překročí hodnotu půl milionu bez DPH, už musí vyslovit souhlas Rada města. Je tam ještě jedna výjimka, pokud se jedná o nemovitosti a o jejich nabývání nebo převod, pak je nutný souhlas zastupitelstva,“ uvedla Magdalena Vlčková, mluvčí Magistrátu Hradce Králové.
Lepší dvě studie než jeden drahý, ale špatně postavený dům, říkal bývalý náměstek pro rozvoj Josef Malíř.
- Podle pamětníků už v Hradci Králové v minulosti měli italskou studii, která na tamní letiště chtěla přivézt závody Formule 1. Přišel s ní italský podnikatel Gian Carlo Montessoro, který v ČR působil. Projekt se jmenoval „Hradec Králové - Formule 1. Proč ne?“
- Jiný záměr počítal ve městě s provozem vzducholodí.
- Další s tím, že v ulicích budou kanály s gondolami jako v Benátkách.
Tyto 3 studie ovšem městská pokladna neplatila.
Kolik studií se v praxi uplatnilo? (zdroj: ČT24)