Archeologové našli na kraji Prahy hrob pravěkých knížat

Praha - Archeologové z Akademie věd odkryli v pražských Letňanech dvojici bohatě vybavených hrobů ze starší doby železné, které patřily příslušníkům tehdejší vládnoucí vrstvy. Stáří nálezu sahá do 8. či 7. století před naším letopočtem a kvůli způsobu pohřbívání je unikátní minimálně v rámci Prahy.
Video Letňany skrývaly hrobky velmožů z doby železné
video

Letňany skrývaly hrobky velmožů z doby železné

Historicky nález spadá do období Bylanské kultury, jedné z civilizačních linek doby železné na českém území. Jejím nejznámějším reprezentantem je sice bronzová soška býčka z Býčí skály u Adamova, za její specifikum ovšem platí i velké, čtyřkolové vozy, které tehdejší společenství používala - a právě ty se stávaly vnitřní výbavou bylanských pohřebních komor, jako tomu bylo i v případě letňanského objevu.

Podle vědeckého týmu z Archeologického ústavu Akademie věd obě místa posledního odpočinku „pravěkých knížat“ pravděpodobně překrýval mohylový násyp. Pod ním se v obou případech nacházely bohatě vybavené hrobové komory.

První nález po sto letech

Svědectví o českém pravěku vydal zejména první objevený hrob, pět metrů dlouhý a tři metry široký. Z pohřebního vozu se zachovaly pozůstatky čtyř okovaných kol, řetězy i bronzové ozdoby z koňského postroje. Druhý hrob vydal bronzové náramky a rovněž koňský postroj.

V obou bylanských hrobkách archeologové odhalili také řadu keramických nádob různých velikostí a především kosterní pozůstatky skotu a ovce nebo kozy. „Pohřbívající je zřejmě před uložením do hrobu napíchli na dlouhé železné rožně, a přiložili k nim železný sekáč,“ uvádějí archeologové.

Nález je výjimečný minimálně v rámci hlavního města. Dosud jediné pohřebiště se zesnulým na voze se totiž podařilo nalézt před více než sto lety – v roce 1907 – archeologovi a sběrateli Josefu Antonínu Jírovi v pražské Bubenči.

Bylanská kultura je pojmenovaná po obci Bylany u Českého Brodu a představuje pravěké osídlení na území historických Čech (zasahovala východ a střed českého území), na Moravě se v tomtéž období hovoří o kultuře horákovské. V historii českého pravěku tvoří nejstarší etapu doby železné, pojmenovávanou jako „doba halštatská“ podle pravěkého archeologického naleziště v Rakousku. Následné údobí, doba laténská, je již časem, kdy se na českém území hovoří o civilizaci Keltů – Bylany jí tak předcházejí, v mnohém navazují na kultury doby bronzové, ať už jde o keramiku vytvářenou bez hrnčířského kruhu, nebo specifický pohřební ritus.