Brno - Kvůli automatům přišel Marek z Brna o desítky tisíc. Do heren začal chodit před třemi lety. Ze závislosti se začal léčit až po dohodě s rodiči. Těm nyní přichází měsíčně na účet Markova výplata, ze které bývalý gambler dostává pravidelné příděly. Kromě Marka je v Jihomoravském kraji zhruba šest tisíc patologických hráčů a o polovinu méně jich žije v sousedním Zlínském kraji. Nejen Marek, ale i další vítají celoplošný zákaz hracích automatů na území Brna, který v prosinci schválilo zastupitelstvo. Aktualizovaná vyhláška vstoupila v platnost 1. ledna letošního roku.
Bývalý gambler: Na sázení je nejhorší morální kocovina
„Šel jsem opilý z oslavy narozenin a cestou domů jsem se zastavil v herně. Hodil jsem do automatu nějaké peníze a vyhrál několik tisíc. Část peněz jsem rovnou prohrál. Od té doby to jelo. Člověk si pamatuje výhru a pořád doufá, že když to jednou vyšlo, vyjde to zas,“ popsal začátky své hráčské závislosti osmadvacetiletý manažer Marek z Brna. Za dva roky hraní přišel o 100 až 150 tisíc korun.
Ke konci tříletého hráčského období Marek věděl, že má problém. „Hrával jsem opilý a ráno po vystřízlivění jsem měl morální kocovinu. Bylo mi zle. Dušoval jsem se, že už do herny nikdy nevstoupím,“ pokračoval Marek. Svého rozhodnutí se držel asi týden, ale o víkendu a posilněný alkoholem do ní zamířil znova.
Bývalý hráč Marek vypráví o své závislosti (zdroj: ČT24)
Rodiče si na něj najali detektiva
„Rodiče tušili, že se něco děje. Neustále mi chyběly peníze. Najali si proto detektiva. Ten mě jednou sledoval až do herny,“ řekl Marek. Když rodiče zjistili, co s Markem děje, ulevilo se mu. „Domluvili jsme se na tom, že se budu léčit. Sám bych se tak nerozhodl, neměl jsem na to sílu,“ okomentoval konec své gamblerské éry. Detektivní služby svým rodičům dodnes splácí.
Marek si myslí, že nejhorší už má za sebou. „Bude mě to provázet po zbytek života. Kdykoli se může něco stát, co mě stáhne zpátky,“ uvedl. Už také ví, jak vyřešit případné nutkání navštívit hernu. „Pokud to nezvládnu sám, zavolám někomu a budu si s ním povídat tak dlouho, dokud nebudu doma a chuť nezaspím,“ vysvětlil.
Nově schválenou regulaci heren vítá. „Pro bývalé hráče je to určitě dobré. Nebudeme všude narážet na herny a pokušení jít na automaty nebude tak velké,“ okomentoval vyhlášku Marek. Ta je podle něj také důležitá z hlediska prevence. „Zabrání ostatním, aby do toho taky spadli,“ dodal.
Než ministerstvo financí všem provozovatelům heren v Brně zruší licence, potrvá to několik měsíců. Mezitím vedení města provoz heren s videoloterijními terminály alespoň omezí. Mezi 7. a 14. hodinou budou muset - především kvůli ochraně dětí - zůstat zavřené.
Hráčů je stejně, mění se hry
Podle psycholožky Šárky Licehammerové ze Společnosti Podané ruce vyhledávají gambleři odbornou pomoc častěji. „V posledních necelých čtyřech letech se více soustředíme na patologické hráče. Počet těch, kteří využívají naše služby, roste,“ řekla Licehammerová. Ubylo závislých na klasických automatech, naopak přibylo hráčů využívajících on-line hazardní hry. „Procento ohrožených hráčů se v čase moc nemění, ale může se proměnit nejvíce ohrožená skupina,“ vysvětlila psycholožka.
On-line sázení například bývalého gamblera Marka neláká. „Nehrál jsem pro výhru, ale proto, abych byl v herně. Šlo o adrenalin. Hrál jsem s co nejmenšími částkami, abych u automatu vydržel co nejdéle,“ vysvětlil. Každý ze závislých totiž sází z jiného důvodu. „Pro někoho je to adrenalin, pro jiného peníze nebo úspěch. Každá hra je jiná, a pokud nenabízí to, co člověk hledá, tak si jej nezíská,“ popsala situaci Licehammerová. Podle ní regulace brněnského hazardu neznamená automaticky větší oblíbenost on-line sázení mezi tamními gamblery.
Terapie trvá průměrně 3 až 6 měsíců
Závislost na virtuálním hazardu řeší celá třetina hráčů. Ti jsou schopní u svého počítače prohrát i půl milionu korun během jediného dne. „Prohry a následné dluhy se odvíjí od toho, jaké mají hráči příjmy,“ řekla psycholožka. Podle ní záleží na tom, jaké má hráč v sázení hranice. „Někdo přijde s obrovskými dluhy a zborcenými vztahy, jiní v momentě, kdy prosázejí víc, než by chtěli,“ popsala své zkušenosti Licehammerová. Gamblery k návštěvě odborníka donutí rodina, ekonomická nebo pracovní situace.
„Minimální doba terapie jsou 3 měsíce, průměrná pak 3 až 6 měsíců. Jsou i lidé, kteří chodí delší dobu. Musí vyřešit i jiné věci nebo potřebují podporu v novém životním stylu,“ dodala psycholožka. Terapeutické služby společnosti využilo v předminulém roce 78 gamblerů a 18 z nich bylo závislých na on-line sázení.