Freegani bojují proti plýtvání. Vybírají potraviny z kontejnerů

Ostrava - Komunity většinou mladých lidí i jednotlivci bojují proti plýtvání potravinami a nadspotřebě. Říká se jim freegani. Živí se hlavně tím, co najdou v popelnicích. Vybírají hlavně potraviny z kontejnerů supermarketů, které se vyhazují kvůli prošlým spotřebním lhůtám či porušenému obalu. Jsou to často vegani, nejí maso a odmítají využívání zvířat. Usilují o co největší nezávislost na ekonomickém systému. Tento alternativní životní styl se zrodil v devadesátých letech v USA a rozšířil se do dalších vyspělých zemí. V Česku jsou podle odhadů stovky freeganů a jednou z jejich aktivit je vaření pro bezdomovce.

Michal z Ostravy pracuje jako administrativní pracovník. Přestože netrpí nouzí, živí se částečně potravinami z kontejnerů. „Hlavní důvod, proč to dělám, je etický. Vyhazuje se jídlo, kterému vlastně nic není, jen kvůli přísným hygienickým předpisům,“ vysvětloval Michal. Z kontejnerů vybírá hlavně zeleninu a pečivo. „Často využíváme potraviny z kontejnerů také na akce, kterými se hlásíme k celosvětové dobrovolnické iniciativě Food Not Bombs (jídlo místo zbraní). Z potravin z kontejnerů vaříme pro bezdomovce, třeba polévky,“ líčil Michal.

Obchodní řetězce se odvolávají na zákon, který jim ukládá potraviny likvidovat. Řada marketů zabezpečuje proti freeganů a jim podobným kontejnery tím, že je zamyká. Některé řetězce argumentují, že to, co je nezávadné a použitelné, dávají potravinovým bankám. „Zboží, které nelze darovat potravinovým bankám, likvidujeme podle platné legislativy,“ uvedla například mluvčí obchodního řetězce Ahold Dagmar Krausová. Ahold patří k jedněm z mnoha partnerů Potravinové banky Ostrava. „Potravin není nikdy dost, jsem rádi za každý dar,“ řekl ředitel Potravinové banky Ostrava René German.

Potravinová banka

První potravinová banka vznikla roku 1967 ve Spojených státech amerických, roku 1986 vznikla Evropská Federace potravinových bank, Česká federace potravinových bank funguje od roku 1994. Je to humanitárně zaměřený spolek, který shání dárce potravin mezi zemědělci, výrobci, potravinovými řetězci, maloobchodníky či formou sbírek. Ty pak přerozděluje provozovatelům azylových domů a jiných zařízení, kteří se snaží řešit chudobu a sociální vyloučení. Potravinové banky jsou v Praze, Ostravě, Plzni, Liberci, Brně, pro Ústecký kraj je sběrna potravin v Litoměřicích a pro Vysočinu v Ledči nad Sázavou.


Podle statistiky OSN pro výživu a zemědělství končí přibližně třetina světové produkce jako odpad. V Evropské unii skončí v popelnicích a na skládkách až padesát procent jedlých a nezávadných potravin. Jen v Unii přitom žije skoro 80 milionů lidí pod hranicí chudoby a další miliony jsou závislé na potravinové pomoci dobročinných institucí. Evropský parlament volá po změnách, které by omezily plýtvání, a to z důvodů etických, ekonomických, sociálních, ale také s ohledem na důsledky pro životní prostředí.

Češi vyhodí ročně téměř sedmdesát kilogramů jídla, ale v Evropě patří k těm šetrnějším. Pozitivně by se mohla také projevit nová metodika, která měla začít platit loni v prosinci a měla by usnadnit darování potravin. Osvobozuje výrobce a prodejce od nutnosti platit patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty z darovaných potravin, které už nejsou vhodné k prodeji z důvodu končících nebo prošlých lhůt, přitom jsou upotřebitelné. Povinnost platit z darovaných potravin daň vedla spíše k tomu, že tyto přebytky likvidovali.