Tábor - Starostové obcí okolo Božejovic na Táborsku, jednoho z šesti vytipovaných míst pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, se znovu bouří proti jeho možné výstavbě. Nelíbí se jim nedávný výrok ministra Martina Římana. Šéf resortu průmyslu a obchodu se prý v otázce povolování skladu staví proti rovnoprávnému postavení obcí. To jim dosud zaručovalo programové prohlášení vlády. ČTK to sdělil starosta Nadějkova Zdeněk Černý.
Starostové z Táborska se znovu bouří proti hlubinnému úložišti
Starostové se obávají, že vláda, která se má nyní touto problematikou zabývat, nebude brát v potaz stanovisko lidí žijících v lokalitě. Římanovi proto zaslali otevřený dopis a vládě protestní memorandum. V něm žádají, aby politici respektovali jejich nesouhlas při plánování dalších průzkumných prací. Zároveň se domáhají změny atomového zákona, která by obcím zajistila větší pravomoci při povolování jaderných staveb.
Memorandum obce už v červenci poslaly senátorům, poslancům, ministru životního prostředí Bursíkovi a Římanovi. Zatímco od Bursíka odpověď přišla, od Římana nikoliv. Nyní starosty pobouřilo jeho vyjádření v médiích, že právo obcí mluvit do povolování jaderných staveb zakotvené přímo v atomovém zákoně nepodpoří. Právo veta mají třeba obce ve Finsku, které jako jediné v Evropě už úložiště staví.
„Podle programového prohlášení vlády má vyhledávání místa pro úložiště probíhat transparentně a souhlas obcí má být nepřekročitelnou podmínkou. Vámi prezentované návrhy jsou tedy ve zřejmém rozporu jak s programovým prohlášením vlády, jejímž jste členem, tak s demokratickými pravidly,“ stojí v dopise. Za urážející navíc starostové považují slibovat obcím peněžní odškodnění a přitom jim znemožnit, aby se mohly rozhodnout, zda o náhradě za zničenou krajinu vůbec chtějí uvažovat.
Společné memorandum podepsali zástupci 13 obcí z Písecka, Táborska, Příbramska, Benešovska a dvou občanských sdružení. Svůj nesouhlas vyjádřili už dříve. V roce 2000, 2004 a naposledy loni podepsaly petice stovky lidí. Obyvatelé pěti obcí o úložišti hlasovali v referendech. Proti bylo přes 95 procent voličů.
Podle státní koncepce by měly být do roku 2015 ze šesti vybrány dvě lokality, konečné místo pro úložiště pak za dalších deset let. Výstavba by měla začít v roce 2050 a skončit za dalších 15 let. Na seznamu jsou i Lodhéřov na Jindřichohradecku, Blatno v Ústeckém kraji, Budišov a Rohozná na Vysočině a Pačejov v Plzeňském kraji.
Před třemi lety vláda na nátlak obcí pozastavila průzkumné práce do roku 2009. Pokud by se měly obnovit, Správa úložišť radioaktivních odpadů by musela získat statut průzkumného území, které vydává ministerstvo životního prostředí po konzultaci s radnicemi.