Plzeň - Obce do pětiset obyvatel se na Plzeňsku potýkají s vážnými finančními problémy. Jejich rozpočty nestačí na větší investice. Jedním z příkladů je Borovno s 90 obyvateli - obec nemá peníze na to, aby vybudovala vodovod nebo lidem do domácností zavedla plyn. Místní lidé tak používají k vaření kontaminovanou užitkovou vodu z veřejné studny.
Menší obce na Plzeňsku trápí finanční problémy
Obyvatelé v obci si stěžují, že se dá voda pít jen po převaření. Obci ale chybí peníze na vybudování vodovodní sítě. „Voda teče rezavá, takže si na pití a vaření musíme chodit,” stěžuje si jedna z obyvatelek Věra Königsmarková.
Paní Chalupná říká, že je při dnešních poměrech život na venkově bída a utrpení. Vadí ji, že ve vesnici, kde žije od narození, není nic dostupné tak, jako ve větších městech. „Dvakrát týdně sem zajíždí obchodník, který potraviny prodává z auta, boty si tu nekoupíte, nekoupíte si tady oblečení, pro všechno musíte někam dojet."
Čtyři sta osmdesát tisíc korun na rok je podle místostarosty suma, která jen sotva pokryje náklady na chod úřadu. Nabízí se dotace, ale obecní úřad na ně nedosáhne. „I kdybychom na vodovod dostali od státu 90% dotaci, tak stejně nejsme schopní zbylých deset procent doplatit z vlastního rozpočtu,” říká místostarosta Borovna Martin Konečný. „Víme, že tato situace není jednoduchá, ale každoročně se snažíme obcím několik desítek milionů dát,” vysvětluje mluvčí plzeňského krajského úřadu Alena Šatrová.
Starostové malých obcí tvrdí, že pokud se nezmění zákon o rozpočtovém určení daní, venkov bude ekonomicky upadat. Lidé vesnici pomalu opouštějí, protože tam chybí úplně vše a raději se stěhují do velkoměst.
Vydáno pod