Lenešice - Pod sutinami věže kostela svatého Šimona a Judy v Lenešicích na Lounsku, která se ve čtvrtek odpoledne zřítila, skončily varhany i funkční hodiny se starobylým strojem. Celkové škody si odborníci vzhledem k historické hodnotě kostela pocházejícího ze 13. století zatím netroufají odhadnout.
Zřícená věž kostela v Lenešicích pohřbila varhany i hodiny
„Jen zničené varhany mají hodnotu více než milion korun, na milion odhaduji i hodiny,“ uvedl postoloprtský děkan Rudolf Prey. Při neštěstí nebyl nikdo zraněn. Rozsah škod na místě zjišťují statici a památkáři. „Věřící se v kostele pravidelně scházeli ve středu a v neděli. Naposledy tedy jen den před zřícením věže. Bylo to veliké štěstí, lidi ochránil anděl strážný,“ uvedl Prey.
Zabezpečení sakrální památky se ujme firma Vladimíra Buřta z Horního Jiřetína na Mostecku. „Příští pátek máme jednání se zástupci litoměřické diecéze, památkáři a starostou Lenešic. Postupně odstraníme suť a dostavíme zeď lodi, která je po pádu věže obnažená. Nepředpokládám, že by se v příštích desetiletích někdo znovu zabýval dostavbou věže. Byla postavena na bažině, která vyschla. Váha věže působila na klenbu a mačkala ji dovnitř,“ doplnil Buřt.
Věž kostela, která už měla opravenou střechu a krovy, se zřítila jen týden před plánovaným zahájením prací na jejím zpevnění. Rekonstrukci měla financovat litoměřická diecéze. Věž se totiž začala naklánět, kostel proto církev nechala před dvěma roky oplotit.
„Církevní movité předměty z kostela už byly převezeny do Litoměřic, zbytek uložíme do depozitáře. Nový měděný plech ze střechy prodáme do sběrných surovin a peníze využijeme na sanaci památky,“ dodal Prey.
Upozornil na to, že pod děkanství v Postoloprtech patří i kostel v Rané, který je rovněž v kritickém stavu. „Tipoval bych, že dřív se odporoučí právě kostel v Rané. Je hodně poničený, má roztrhané stěny,“ řekl Prey.
Zničených hodin lituje starosta Lenešic Karel Nováček. Odbíjeli každou čtvrt hodinu, v celou hodinu se pak přidával druhý zvon ve věži. „V poledne a o půlnoci tak bily hodiny šestnáctkrát. Bydlíme naproti kostelu. Kupodivu nás ale odbíjení nerušilo, ba právě naopak. Byli jsme zvyklí vstávat o půl páté, tedy po dvou úderech hodin. To nám teď bude chybět. Myslím si, že torza kostela budou postupně litovat všichni obyvatelé obce,“ uvedl.