Sokolov - Starostové Sokolovska se radili s odborníky, jak zahladit jizvy po těžbě hnědého uhlí. Horníci vytěžené povrchové lomy a výsypky postupně rekultivují. Složitější je to ale s napravováním morální a jiné újmy. Po vytěžení uhlí přijde hodně lidí o práci. Proto se již připravují projekty, jež by využily místní pracovní sílu. Starostové především uvažují o vzniku průmyslových zón.
Starosty na Sokolovsku zaměstnává rekultivace
Dobrou trefu udělala Sokolovská uhelná společnost třeba při rekultivaci někdejšího lomu a výsypky na osmnáctijamkové golfové hřiště. Na místě dalších lomů a výsypek jsou už vysoké stromy. „Nejlepší rekultivací se po řadě studií jeví hydrická rekultivace,“ říká technický ředitel Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl. To znamená vytvořit příměstské koupaliště na místě někdejšího lomu Michal. Do roku 2012 má být napuštěno pětisethektarové jezero v bývalém lomu Medard. K tomu, aby se tady uvedl život do normálu, podle starostů a odborníků nestačí jen vytvarovat krajinu.
Starostové sice rekultivace vítají, zároveň se však bojí, co bude, až těžba skončí. Volají po opatřeních, která by přinesla do regionu novou perspektivu. Mluví se o potřebě vytvářet na rekultivovaných plochách třeba průmyslové zóny. „Předpokládá se, že celkem bude uvolněno až 10 000 pracovních míst, z toho 5000 přímo v Sokolovské uhelné a 5000 v navazujících podnicích,“ vysvětluje manažer Sdružení obcí Sokolov-východ Miroslav Makovička. „Revitalizace bude také o sociálních problémech a o celé řadě dalších věcí včetně financí,“ dodává starosta Královského Poříčí Ivan Stefan. „Finanční prostředky na rekultivaci jsou uvolňovány z rezervy na sanace a rekultivace. Platí tam jistá pravidla. Rekultivace je o navrácení krajiny do původního stavu,“ uzavírá Jiří Pöpperl.
Reportáž Zdeňka Soukupa (zdroj: ČT24)
Odhaduje se, že zásoby uhlí kolem Sokolova jsou na patnáct až dvacet let. Později za nimi půjdou horníci do vzdálenějších oblastí.