Svatošské skály na Karlovarsku okouzlily i Sigmunda Freuda

Svatošské skály (Karlovarsko) - Svatošské skály na Karlovarsku jsou jedním z nejvyhledávanějších míst u řeky Ohře, jsou považovány za ráj horolezců, vodáků i cyklistů. Podle legendy zde nechala zkamenět svého nevěrného nápadníka vodní víla z Ohře, odborníci však přinášejí pragmatičtější, ale také velmi zajímavou hypotézu - bizarní podobu dal žulovým skalám mráz v dobách ledových. Národní kulturní památkou byly Svatošské skály prohlášeny už v roce 1933.

Skály nad řekou jsou místem bezesporu magickým. Když je svého času navštívil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, zdál se mu o nich tak intenzivní sen, že o něm napsal pojednání „Sen o Svatošských skalách“. Mezi umělce, které toto místo inspirovalo, se řadí také J. W. Goethe a Vilém Mrštík.

Až padesátimetrové žulové bloky mají svá jména: Nevěsta se Ženichem, Páter, Muzikanti, Tchýně a Tchán, Svědkové. „Legenda vypráví o mytickém mládenci Janu Svatošovi, kterého lze dnešními slovy označit za nevěrníka. Slíbil lásku a manželství vodní víle z Ohře, svůj slib však porušil kvůli pozemské dívce. S tou se chtěl oženit a víla z Ohře se mu pomstila tak, že proklela celý svatební průvod v kámen,“ uvedl historik Krajského muzea Karlovy Vary Stanislav Burachovič.

Věda nabízí méně poetické, ale také zajímavé vysvětlení, bizarní podobu dal žulovým skalám mráz v dobách ledových, poslední skončila ve střední Evropě před čtrnácti tisíci lety. „Nastávaly prudké klimatické šoky. Slunce skalní bloky nahřálo, zatekla tam tající voda z ledovců a rozrušila puklinové systémy, které s tím zlomem souvisely,“ vysvětlil hydrogeolog Jan Pěček.

Svatošské skály jsou sice přírodním útvarem, potřebují však také pravidelnou péči člověka. Letos si tady na objednávku CHKO Slavkovský les vydělali třeba horolezci. „Letos nás vyčištění skal přijde řádově na 150 tisíc korun. Horolezci odstraní i zeminu, která je na skalách už léta a mohla by je rozrušovat,“ potvrdil ředitel Správy CHKO Slavkovský les Jan Schlossar.

Ochranáři letos také měřili statiku skal, některým lidem se zdálo, že nejsou stabilní a že se třeba Ženich s Nevěstou rozestupují. Měření však obavy nepotvrdila. Vedle horolezců tu je možné přes léto přistihnout při práci i partu mladých lidí, kteří bojují s přebujelou vegetací při Ohři. Ta zakrývá především vodákům některé zajímavé pohledy. „Jedná se o netýkavku Royleovu, což je invazivní rostlina, která se šíří po řece Ohři. Rostlina je tady nepůvodní, obsazuje volnou ekologickou niku a skauti nám ji pomohli odstraňovat,“ podotkl ředitel Loketských lesů Pavel Scheuer.


Za národní kulturní památku bylo toto místo mezi Loktem a Karlovými Vary prohlášeno už v roce 1933. Autem se sem dostat nelze, možné to je opravdu jenom lodí, pěšky nebo na kole.

/*json*/{"map":{"lat":50.192199,"lng":12.815154,"zoom":11,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":50.192199,"lng":12.815154,"type":"1","description":""}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/