Geneticky modifikovaná kukuřice je podle vědců neškodná

Žabovřesky - Geneticky modifikovaná (GM) kukuřice MON 88017 nemá podle vědců z Biologického centra Akademie věd vliv na druhovou rozmanitost ani na množství organismů, které na poli žijí. Prokázal to průzkum, který trval několik let na poli Zemědělské společnosti Dubné na jihu Čech. Ani jinou hrozbu GM plodin, na které poukazují řadu let ekologové, se nepodařilo prokázat. Odpůrci modifikovaných plodin a potravin výzkum zpochybňují.

Na 25 polích u Žabovřesk na Českobudějovicku pěstovali zemědělci tři roky geneticky modifikovanou kukuřici. Úroda pak skončila v bioplynové stanici – vyrobil se z ní elektrický proud a teplo pro místní obec. Vědci pole a lesy monitorovali. Zjistili, že tato kukuřice i bez chemických postřiků škůdcům nechutná. V okolí žádné nevratné proměny přírody nezaznamenali. „Geneticky modifikovaná kukuřice je šetrná k životnímu prostředí,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Oxana Habuštová.

Zástupci Greenpeace, kteří proti geneticky modifikovaným plodinám vystupují, výsledky zpochybňují. Obávají se vzniku „superplevelů“, které přinutí zemědělce používat postřiky mnohem více než dosud. Za další rizika GM plodin považují jejich možné toxické vlastnosti a možné alergenní reakce, zvýšení spotřeby pesticidů nebo vznik odolných škůdců či virových chorob. Tyto obavy ale vědci odmítají. „Z hlediska životního prostředí se to vyplatí vždy, za to dám ruku do ohně,“ prohlásil ředitel Biologického centra Akademie věd František Sehnal.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin námitky proti používání GM plodin nemá. Používání geneticky modifikovaných surovin je v EU možné, ale jen v případech, kdy jde o modifikaci schválenou Evropskou komisí. V unii je nyní povoleno 35 genetických modifikací pro různé druhy plodin. 

Závěry vědců vlily novou krev do žil některých zemědělců. Pěstování těchto plodin podle nich sníží množství používaných chemických postřiků. „Jde o alternativu umožňující šetrný přístup k přírodě,“ myslí si ředitelka agrární komory Jihočeského kraje Hana Hricová. „Je největší pravděpodobnost, že půjdeme toutu cestou,“ plánuje Jiří Spěváček ze Zemědělské společnosti Dubné.

V Česku letos zemědělci oseli geneticky modifikovanou kukuřicí zhruba 5 tisíc hektarů polí. Na 150 hektarech také pěstují geneticky upravené brambory.