Klatovy - Krize v zemědělství ohrožuje i školní statky, které se zaměřují na vzdělávání mladých agronomů a zootechniků. Konkrétně v Plzeňském kraji mají tři taková zařízení. Kvůli nízkým výkupním cenám mléka a obilovin bude ale jejich provoz v hluboké ztrátě. Kraj, coby jejich zřizovatel, nemá peníze na to, aby je dotoval. Pro žáky ze zemědělských oborů je přitom praktická výuka na statcích nezbytná, v běžných družstvech ji nezískají. Případné snižování počtu školních statků by mohlo ještě více prohloubit problémy českého venkova.
Školní statky bojují o přežití
Ještě v loňském roce byly všechny školní statky soběstačné, Plzeňský kraj dával peníze pouze na techniku a obnovu budov. Letos tu bojují o přežití. „Potýkáme se s finančními problémy, protože cena všech komodit, které produkujeme, je hluboko pod úrovní vlastních nákladů,“ potvrdil ředitel Školního statku Klatovy Miroslav Hájek. V nadcházejícím školním roce bude klatovský statek ještě fungovat. Co bude dál, nikdo neví. Kromě klatovského vlastní Plzeňský kraj školní statky ještě v Plasích a Horšovském Týně, radní chtějí alespoň jeden z nich zachránit. „Mapujeme situaci a musíme se rozhodnout, jak postupovat dál,“ uvedl krajský radní Jiří Struček (ČSSD). Ředitel Hájek doplnil: „Zřejmě se bude rozhodovat, který zůstane.“
Pro žáky ze zemědělských oborů je přitom praktická výuka na statcích nezbytná, v běžných družstvech ji nezískají. „Když potřebují, vezmou si je okolní podniky pouze na brigádu a tam nepřijdou s ničím do styku,“ prohlásil technik Školního statku Klatovy František Kysling. Zrušení školních statků podle jejich ředitelů ještě více prohloubí problémy českého venkova. Prestiž zemědělství je nízká a studium agrárních oborů mladé lidi neláká. „Musí nastat obrat v tom, že zemědělství začne mít jinou váhu na trhu a i stát se na to začne dívat jinak,“ dodal radní Struček.
Reportáž Mirky Vildové (zdroj: ČT24)
Ještě před deseti lety bylo v Česku 64 školních statků, zbylo jich 21.
Světový den výživy