Horní Blatná – V srdci Krušných hor je místo, kterému se říká Vlčí nebo také Ledová jáma. Jde o propadliny středověkých dolů a vznikly tedy přičiněním člověka, kdysi se tu totiž těžily kovy, jako je železo, cín a wolfram, i tak však byly prohlášeny za přírodní památku. Před čtyřmi lety ale právě lidé toto místo poškodili, dodnes se z toho vzpamatovává. Zdejší přírodní led dříve využívali všichni, kdo se v blízkém i dalekém okolí zabývali potravinami. Zajímavostí je také to, že zdejší led pomáhal po porážce Napoleona u Lipska při léčbě poraněných.
Vlčí jáma v Krušných horách doplatila na recesisty ze Saska
Krušné hory jsou protkané důlními chodbami středověkých horníků jako ementál. Na vrchu nad Horní Blatnou se důlní díla propadla navzdory tomu, že nadloží tu bylo hodně pevné a také patřičné odolné, je totiž žulové. „V 16. století se zde začalo těžit. Největší bylo ložisko cínu, dále se tam těžilo železo a wolfram,“ uvedl Vilém Schneider z muzea v Horní Blatné.
Asi nejpozoruhodnější je tu Ledová jáma. Sníh a led, které se v ní během drsných zim usadily, tady vydržely celoročně po celá staletí. „Led používali řezníci, hospody a vesměs všichni, kteří se zabývali potravinami. Zajímavé je také to, že po bitvě u Lipska, kde byl poražen Napoleon, šlo ze zdejších jam 6 vozů s ledem na léčení raněných,“ dodal Vilém Schneider.
Reportáž Zdeňka Soukupa (zdroj: ČT24)
Do přirozených poměrů zasáhl přírodní živel a také člověk. V 80. letech minulého století udělala vichřice z lesa, který po staletí stínil jámu, dokonalou holinu. Potom přijela parta recesistů ze sousedního Saska. „Stalo se to 12. července 2005, kdy v Německu vyhlásili soutěž 'Kdo v létě postaví sněhuláka'. Akce se konala v Lipsku, z Vlčích jam byly odvezeny asi dvě tuny sněhu a ledu,“ vzpomíná starosta Horního Slavkova Robert Petro (nez.). Ludmila Ceková z odboru životního prostředí Městského úřadu v Ostrově doplnila: „Bylo to 6 osob z Klingenthalu, každému jednotlivě byla udělena pokuta 20 tisíc plus tisíc korun správní poplatek.“
Odborníci předpověděli, že se dostatečná sněhová zásoba vytvoří v jámě po dvou nebo třech pořádných zimách. Máme za sebou už čtyři poměrně drsné zimy, pozůstatek každé z nich tu však vydrží maximálně do začátku června, a tak je třeba prognózu poopravit. Především musí povyrůst stromy z holiny po větrné smršti a nesmí se výrazněji prosazovat změny klimatu. „Zima 2005-2006 byla v pořádku. Mezitím jsou však průměrné teploty o několik desetin výš, tudíž nedojde k tomu, aby se sníh uchoval dostatečně dlouho,“ prohlásil amatérský meteorolog a pozorovatel přírody Krušných hor Rudolf Kovařík.
I když se tu zatím sníh a led celoročně neudrží, určitě stojí za to jámy navštívit. A jako bonus - asi 200 metrů odsud stojí rozhledna na Blatenském vrchu s překrásným výhledem do krajiny.
GALERIE
V srdci Krušných hor je místo, kterému se říká Vlčí nebo také Ledová jáma.