Severní Čechy – Budovat lokální varovné systémy – takový je závěr hydrometeorologů po loňských bleskových povodních, které na přelomu června a července zasáhly severní a jižní Čechy a také oblasti na Moravě. Napáchaly škody téměř za 9 miliard korun a 15 lidí při nich zahynulo. Někteří i proto, že je před blížící se pohromou neměl kdo varovat. Výstrahy, které vydávají hydrometeorologové, nestačí. Konstatuje to i zpráva Českého meteorologického ústavu, který analyzoval příčiny, průběh a následky loňských povodní. Hydrometeorologové dokážou celkem přesně předpovědět extrémní jevy pro území jednotlivých krajů, ale pro menší lokality už ne a starostové postižených obcí si poté stěžují na nedostatek informací. Na evakuaci majetku v případě bleskových povodní většinou čas není. Utéct ale lze, pokud však lidé dostanou varování. A to se loni nestalo a ani stát nemohlo.
Bleskové povodně stále hrozí
Stačil hodinový liják a potok, který se dá přeskočit, se změnil v řeku. Přestože škody obec vyčíslila na čtyřicet milionů korun, náhodou se nikomu nic nestalo. „Přišlo to náhle. Kůlna s dřívím je pryč, plot je zničený, kuchyň plave,“ popisovali situaci obyvatelé Nového Oldřichova začátkem loňského července. „Významné bylo, že období, kdy se bouřky na území ČR vyskytovaly, bylo extrémně dlouhé. Trvalo téměř čtrnáct dní,“ podotkl hydrolog ČHMÚ Jan Daňhelka.
Červená barva radarového snímku ukazuje, že během pár hodin napršelo na metr plochy 80 litrů vody. Promáčená zem ji už nepojala a voda stekla Novým Oldřichovem jako čtyřsetletá povodeň. „Neměli jsme vůbec čas, žádné varování nepřišlo. V obci žádný varovný systém nemáme,“ zdůraznila starostka Nového Oldřichova Marcela Novotná (nez.). Nový Oldřichov po loňské zkušenosti spolu se svazkem obcí Novoborska o svém vlastním varovném systému uvažuje. „Záleží na tom, jak jsou ty systémy vybudované, jakým způsobem jsou nastavené a jak jsou udržované,“ poukázal Jan Daňhelka. „Buď to bude prostřednictvím SMS nebo to bude obecní rozhlas, který v obci chybí,“ uzavřela starostka Novotná.
Na Děčínsku loňská povodeň připravila o život čtyřicetiletou ženu. Starostové z oblasti u říčky Bystrá a řeky Ploučnice tvrdí, že varování před velkou vodou dostali pozdě. „Chtělo by to alespoň pár hodin předtím, abychom mohli podniknout nějaké kroky,“ prohlásil starosta Benešova nad Ploučnicí Karel Vrbický (nez.). Mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Magdaléna Hanáčková však namítla: „Ze strany krajského krizového štábu o žádném zásadním problému nevíme.“
Povodně přišly tak rychle, že se sousední obce ani nestačily vzájemně informovat. Nefungovaly pevné ani mobilní telefony a e-mailová pošta, stěžují si místní. Informace, které měli, prý nebyly konkrétní. „Je opravdu nedostačující, když rozhlas oznámí: očekávejte vítr, očekávejte déšť,“ potvrdil starosta Horních Habartic Miroslav Podaný (nez.). Na co jsme se při loňských povodních mohli spolehnout stoprocentně, je to, že si lidé začali víc pomáhat, říkají starostové postižených obcí.
Lokální výstražné systémy by měly být automaty, které například měří, kolik vody napršelo, nebo kolik vody řekou právě teče. Při překročení určité hranice potom mohou poslat třeba SMS zprávu. Problematické je určení, komu by zařízení zprávu mělo poslat a také s tím, kdo by měl varovné systémy provozovat a samozřejmě i platit. Inspiraci, jak by to mohlo fungovat, lze najít na Jizeře.
Stejně jako pět dalších sleduje měřicí stanice v Železném Brodě hladinu Jizery a přítoků nepřetržitě. Rozdíl mezi povodní z tajícího sněhu nebo po letním lijáku je tu minimální, každá přichází rychle. „Rychlejší už to být nemůže, protože my máme informace on-line,“ uvedl krizový manažer Městského úřadu Turnov Zdeněk Fišer. Údaje z měřicích stanic se po internetu sbíhají na turnovské radnici, v případě nebezpečí vyhlásí poplach. „Procesem zpracování informací někde v centru a pak jejich doručení na místo ztrácíme drahocenný čas,“ vysvětlil hydrolog Daňhelka a Zdeněk Fišer doplnil: „Posílání zpráv do e-mailových schránek většinou nefunguje, protože starostové je prohlížejí jednou denně. Pak nastupuje varianta číslo dvě: SMS zprávy do mobilů.“
To, aby lidé varování přijali a nepodcenili, ale už hydrometeorologové ani obce neovlivní.