Přeshraniční spolupráce jihočeských nemocnic

České Budějovice – Nemocnice v jižních Čechách řeší kromě omezování péče i další problém. Tím je poskytování zdravotní péče pacientům ze zahraničí. Nemocnice nyní přicházejí s česko-rakouským projektem. Dolní Rakousy a Jihočeský kraj se dohodly na projektu přeshraniční lékařské péče. Zapojily do něj záchrannou službu a spolupráci chystají i některé nemocnice na obou stranách hranice. Pacienti si tak budou moci k ošetření vybrat nejbližší nemocnici s tím, že hranice už nebudou hrát zásadní roli.

Do nemocnice v rakouském Gmündu míří sanita s českovelenickým pacientem, který si zlomil nohu. V péči lékařů je za pět minut, pro srovnání cesta do české nemocnice trvá půl hodiny. Tak vypadá připravovaný projekt zdravotníků. „Není to utopie. Pokud se tento model osvědčí, myslím, že ho mohou převzít i další regiony,“ říká zástupce dolnorakouských zemských nemocnic Andreas Reifschneider. „My máme také zájem o spolupráci v oblasti zdravotní péče,“ přitakává náměstkyně jihočeského hejtmana Ivana Stráská.  

Rakušané by naopak mohli jezdit do českobudějovického kardiocentra. Téměř dvacet let po podobném projektu volají starostové z obou stran hranice.  „Naše nemocnice má kapacitu sto šedesát lůžek a připadá mi rozumné, aby ji využívali i naši sousedé,“ naznačuje starosta Gmündu Otto Opelka.

V rakouské nemocnici se lékaři pomalu učí základní české výrazy. V případě nouze jim pomůže tlumočník. „Již mají uzavřené smlouvy s několika tlumočníky,“ uvádí manažer česko-rakouského projektu Michal Čarvaš.

Připravují se i záchranářské týmy. Ty české už teď přepravují Rakušany do zemských nemocnic. „Pokud je to rakouský státní příslušník, tak bez problémů přejíždíme přes hranice,“ dokládá ředitel Záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý.     

Projekt zatím naráží na odlišnou legislativu i rozdílné náklady na ošetření. Pracovní týmy regionů teď hledají řešení. „Jedno řešení je, že náklady za pacienty v konkrétní nemocnici by byly hrazeny podle úhradové vyhlášky příslušné země, v níž se nemocnice nachází,“ vysvětluje manažer projektu Jaroslav Šíma.   

Jednou z možností je i výstavba zcela nového zdravotnického centra v pohraničí. „To je komplexní řešení. Ekonomika takové nemocnice by musela být nastavena tak, aby nebyla ztrátová,“ upozorňuje Andreas Reifchneider. „Může vypadat jako menší nemocnice okresního typu,“ dodává Michal Čarvaš. 

Zdravotnicí z obou stran hranice teď mají devět měsíců, aby projekt společného centra posoudili. Na konci roku rozhodnou, zda ho vybudují.