Blokační paragraf komplikuje rozvoj obcí

Cheb - Desítkám měst a vesnic už téměř dvacet let komplikuje život takzvaný blokační paragraf. Zahrnuje ho zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Blokační paragraf zakazuje převádět majetek, který zabral stát po roce 1948 církvím. A to až do přijetí speciálního zákona.

Podle zjištění České televize je to značný problém. Například římskokatolická církev do roku 1948 vlastnila půdu a vodní plochy v celkové výměře přes 260 tisíc hektarů. Podle jednoho úředníka České biskupské konference poúnorový stát pozemky formálně vykoupil, ale nikdy za ně nezaplatil ani korunu. Většině starostů plomby na katastrech evidentně vadí.

Bochov na Karlovarsku dostal před dvěma lety od státu bezúplatným převodem bývalý muniční sklad. Skladové hangáry jsou jako stvořené pro malou výrobu anebo pro spediční firmy. Zájem o ně je, ale naráží to na problém. „Ve využití nám brání majetkově-právní vztahy. Vlastníme budovy, ale nevlastníme pozemky pod nimi. Nevlastníme přístupové komunikace, takže se k těm objektům nemůžeme dostat,“ upozorňuje starosta Bochova Miroslav Egert.  

Asi padesát sedm hektarů pozemků v areálu spravují Lesy České republiky. Bochovská radnice se je pokusila vyměnit za jiné. Nabízela své lesy, ale neuspěla. „V areálu se zhruba padesát procent pozemků nachází v režimu, kdy nakládání s nimi je blokováno paragrafem 29 zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a dalšímu zemědělskému majetku, neboť se jedná o bývalé církevní pozemky,“ informuje mluvčí Lesů ČR Hradec Králové Zbyněk Boublík. 

V Rovensku pod Troskami zase brání nevyřešené církevní restituce stavbě nových rodinných domů. Dva hektary pozemků jsou přitom posledními stavebními parcelami přímo v obci. O zasíťované pozemky by byl určitě velký zájem, věří starosta. Plomba ale jejich jakékoliv využití znemožňuje. „Je to krásná stráň ve středu města, je to v Českém ráji, perfektní lokalita, na níž by mohlo stát dvanáct až patnáct rodinných domů,“ odhaduje starosta obce Pavel Koldovský. 

Starosta usiluje o odplombování stavebních parcel již osm let, ale marně. Pozemky tedy dál leží ladem. Politická reprezentace se přitom pokusila problém řešit několikrát. Vždycky bez úspěchu. Pravice je pro vrácení majetku, levice proti. Ke shodě zatím nedošlo ani v řadách expertů na ústavní právo. „Blokační paragraf byl přijat v roce 1991 s tím, že má na krátký čas zablokovat církevní majetek, než se to vyřeší. Od té doby uplynulo devatenáct let a politická shoda se nikdy nenašla. Pokud se najde, tak se to může za rok vyřešit,“ říká poslanec Marek Benda. „Mně je jedno, jestli ty pozemky připadnou církvi nebo státu. Hlavně aby se již našel jejich majitel, protože my jsme domluveni na směně pozemků s církví i s Lesy ČR. My potřebujeme vyřešit vlastníka,“ dodává Miroslav Egert.  

V prosinci 2000 římskokatolická církev vyčíslila hodnotu nevráceného majetku na sto dvanáct miliard korun.