Krajům chybí místa pro seniory

Jihlava/Liberec/Praha – V Česku přibývá seniorů, ale chybí pro ně místa v penzionech. Domovy seniorů v Česku jsou obsazené dlouho dopředu a jen v Praze čeká na umístění čtyři tisíce důchodců. Čekací doba je i dva roky. Na Vysočině jsou lhůty zhruba poloviční. Přednost dostávají ti, o které se nemá kdo postarat.

Marcela Polesná čekala na umístění v havlíčkobrodském domově pro seniory více než půl roku. Dočkala se a nelituje. Je aktivní a má ráda společnost. Život v domově jí vyhovuje. „Jsem sama, manžel mi zemřel před třemi lety. Synovci jsem dala dům a šla sem. Sama nemohu být,“ vysvětluje seniorka z Domova pro seniory Havlíčkův Brod Marcela Polesná.  

Domov pro seniory v Havlíčkově Brodě má kapacitu šedesát osm míst. Důchodci čekají na umístění i rok. „Kapacita je naplněná. Jakmile se lůžko uvolní, tak ho v podstatě do týdne až čtrnácti dnů obsazujeme,“ uvádí ředitelka havlíčkobrodského domova Hana Hlaváčková.  

Podobně je tomu i v jiných zařízeních v kraji Vysočina. Každé má svůj pořadník. Nárok na umístění mají lidé od šedesáti let, kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod. „Spádovou oblastí je kraj Vysočina, hlavně okolí Havlíčkova Brodu,“ upřesňuje Hana Hlaváčková. „Kapacita pro seniory schází, ale myslíme si, že do budoucna má zelenou a otevřenou cestu směr, který by upřednostňoval terénní služby,“ připomíná radní kraje Vysočina Petr Krčál.

Kraj Vysočina má dvacet čtyři domovů pro seniory s téměř dvěma tisíci dvě stě šedesáti lůžky. Ani to ale nestačí. Některé domovy jsou v nevyhovujícím stavu. V takovém případě kraj hledá provizorní ubytování. Kraj Vysočina se chce v budoucnu zaměřit především na rozvoj tzv. terénních služeb, které jsou cenově výhodnější než ty současné. Klasické domovy by sloužily pouze nemocným a nesamostatným lidem. 

Také na Liberecku chybí místa pro seniory

Nedostatek míst pro seniory registruje i Liberecký kraj. Přitom stávající pořadníky na umístění jsou minimálně deset let staré. Seznam tisíců jmen je tak naprosto neaktuální a neodráží reálnou potřebu. Mnoho žadatelů už zemřelo, nebo jsou dávno v jiném domově. „Realita je taková, že řada žadatelů o umístění již nežije. Lidé si je podali před lety a my nejsme oprávněni je vyřazovat,“ připouští ředitel Domova důchodců Český Dub Radim Pochop. 

Zdravotní, psychický a rodinný stav jsou hlavní kritéria, která o umístění nakonec rozhodují. Přednost mají pacienti z léčeben dlouhodobě nemocných nebo senioři, kteří přišli o svého životního partnera a špatně si zvykají na život o samotě. Pořadníky tedy už téměř nerozhodují. Podle ředitelů domovů důchodců by pomohlo, kdyby senioři museli potvrdit svůj zájem a aktualizovat žádost třeba po dvou letech. Takový princip ale zatím nefunguje. 

Řešení pro seniory: soukromé domovy

Většinu domovů pro seniory v Česku provozují kraje nebo obce. Existují však i soukromé domovy. Jejich výhody jsou jasné: žádná čekací doba, žádná omezení a navíc komfort soukromí moderního bytu nebo třeba hospodyně. „Tady mají k dispozici mikrobus, který každý den rozváží seniory na nákupy, k lékaři, na výlety,“ vypočítává Jaroslav Plesník ze Senior Parku v Sokolči. 

Rozdíl je ale v ceně. V soukromém zařízení zaplatí senior zhruba deset tisíc korun za pronájem bytu a další tři tisíce za uvedené služby. Průměrný důchod je přitom jen deset tisíc. „Je to alternativa pro seniory, kteří na to důchod mají, nebo jejich rodiny chtějí přispívat,“ upozorňuje radní pro sociální oblast Středočeského kraje Zuzana Jentsche Stocklová. „Já jsem měla domek, ale před pěti lety mi zemřel manžel. A jelikož nemám děti, tak jsem ho mohla prodat, tím pádem jsem mohla jít sem,“ popisuje svůj osud klientka domova Jaroslava Řeháková. 

Kraj by chtěl časem podobné projekty podporovat, variantou by mohla být nabídka výhodného pronájmu pozemků. „Jako alternativu spíše vidím rozšíření pečovatelské služby a denních stacionářů, protože mnoho seniorů chce zůstávat spíše v domácnostech,“ uzavírá Zuzana Jentsche Stocklová. 

Do roku 2011 by měla pečovatelská služba vzniknout třeba v domově ve Zdicích na Kladensku.