Hrozí Hřensku ztráta soutěsek?

Děčín/Liberec - Hřensko chce populární soutěsky zničené záplavami znovu otevřít v květnu příštího roku. Podle starosty k tomu výrazně přispěla armáda. Vojáci přitom mohli pomáhat jen proto, že se soutěsky po letitých sporech znovu staly majetkem obce. To se ale po komunálních volbách, jak se bojí starosta, může změnit.

Jízda na lodičkách hřenskými soutěskami je zážitek, který turistům nezevšedněl za celé století. Teď je takový výlet nemožnou věcí. „Vypadá to tam jako před sto dvaceti lety. Zůstala pouze holá příroda, tak jak to tam vypadalo kdysi,“ popisuje situaci starosta Hřenska Josef Černý.  

Záplavy zničily nebo vážně poškodily všechno, co zakladatelé soutěsek vybudovali a jejich následníci desetiletí udržovali. Chybí zejména mosty, zničené jsou i cesty. Na místě nejdříve pomohla armáda. Teď už ale pokračují lidé z obce. Podle starosty Černého by mohla být jedna ze soutěsek v provozu v květnu příštího roku. „Teoreticky je to možné. Když bude materiál a bude se dělat tím tempem, co se dělá, tak se to stihnout dá,“ je přesvědčen obyvatel Hřenska Petr Freml. 

Podle starosty Hřenska se však v obci dávají dohromady skupiny lidí, kteří by chtěli radnici ovládnout a soutěsky zprivatizovat. Svědčí o tom pro obec nebývalý počet volebních kandidátek. Jak ale říkají lidí v Hřensku, ten kdo by vyhlásil, že zprivatizuje soutěsky, ve volbách neuspěje. Co které strany se soutěskami zamýšlejí, se podle současného starosty ukáže až po komunálních volbách. Ztratí- li ale obec opravené soutěsky  přijde o hlavní zdroj příjmů. 

Lidská solidarita tlumí povodňový stres 

Ani dvacet dní od ničivých povodní v Libereckém kraji solidarita s jejich oběťmi nekončí. Ve Višňové na Frýdlantsku dnes několik rodin dostalo nové ledničky. Ze sbírky jim je koupili vojáci z kbelského letiště a další pomoc připravují. Na kontech vyplavených obcí se už sešlo přes dvacet milionů. 

Martin Vrána se brodil po prsa ve vodě, aby zachránil svého psa. Víc už nestihl. Veškeré vybavení domácnosti v přízemí domu povodeň zničila. „Lidi nám pomáhají, hlavně vojáci, ti nám darovali lednici,“ ukazuje dar Martin Vrána.  

Nová lednička dojala i Kateřinu Maděrovou, i když to nebyl první dar, který od povodní dostala. „Přijelo auto, něco tady vyložilo, a odjelo. Je to hezké, že lidé pomáhají,“ popisuje okolnosti předání daru Kateřina Paděrová.  

Šest ledniček vojáci z Kbel darovali rodinám s dětmi. Ve sbírce mezi sebou vybrali pětatřicet tisíc korun. V Libereckém kraji pomohli už podruhé, před třemi týdny tady z vrtulníku zachraňovali lidi uvězněné na střechách. „Když vyndáme nějaký dar z auta, tak jsou ti lidé dojatí. I na nás ta situace dolehne a objeví se emoce. Tady je to opravdu hrozné,“ svěřuje se příslušník 24. základny dopravního letectva v Kbelích Kamil Derfl. „Budeme rádi, když to vyburcuje solidaritu a vlnu pomoci i z jiných stran,“ přidává se velitel roje Martin Kuchař.   

Kromě elektrospotřebičů, nových a funkčních, postižené obce stále potřebují taky nářadí, hygienické potřeby, ale i potraviny a samozřejmě peníze. Postižení se však nejvíce těší na okamžik, až se budou moci vrátit domů. Podle kaplana Armády ČR Davida Tomčíka také potřebují naději, že se škody podaří brzy odstranit.  

Každá obec má teď jiné priority. Například ve Višňové lidé postupně vybavují domácnosti, v Bílém Kostele by zase uvítali nějaké dobrovolníky. Heřmanice teď potřebují především hlínu, ornici,kterou povodeň odnesla až do Polska.