Vysokomýtské muzeum se promění v knedlíkové nebe

Vysoké Mýto (Orlickoústecko) – Rozdíly mezi českými a bavorskými knedlíky, jejich různé tvary či náčiní k výrobě této fenomenální potraviny budou ke shlédnutí v Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Výstava Knedlík - Kloss - Knödel aneb Knedlíkové nebe začíná 10. září a vznikla spoluprací mezi českými a německými muzejníky.

„Třeba ve stylizované světničce si návštěvníci mohou prohlédnout pomůcky, kterými se knedlíky připravovaly zhruba od poloviny 19. století,“ přiblížila výstavu lektorka muzea Jana Vondrová. Tvůrci putovní výstavy dále shromáždili rozsáhlé dokumenty o historii knedlíků, kuchyňské náčiní, fotografie a pohlednice, údaje o tom, jak často se knedlíky vyskytují v lidových bájích a písních, či rozličné receptury.

Knedlíky jako munice proti letadlům

Knedlíky se třeba zapsaly i do novodobé historie v Německu. Obyvatel jednoho městečka v Bavorsku, jehož rozčiloval nízký přelet letadel nad jeho bydlištěm, ostřeloval letouny podomácku vyrobeným katapultem nabíjeným knedlíkovými koulemi - dosáhl toho, že letový koridor byl přeložen.

V Česku knedlík, ač oblíbený a považovaný za národní jídlo, do slovesnosti příliš nepronikl. V sousedním Německu se ale vypráví například legenda o tom, jak odvážná žena ubránila metáním touto kulovitou municí své město před vojsky Přemysla Otakara II. či husity. Pouze v Karlových Varech existuje takzvaný knedlíkový den, který má být upomínkou očekávání pobytu pruských vojsk v roce 1866 a přípravy na jejich očekávané nasycení. Knedlík se výjimečně dostal i do české literatury, Jan Neruda v jednom fejetonu velebí švestkové knedlíky a přirovnává je k ženskému tělu.

Spory mezi národy se vedou o „vynález“ knedlíku a jeho označení. „Jan Hus ve svém traktátu o němčině píše, že Češi by místo původně německého slova knedlík měli používat název šiška. Ve Vídni se zase používalo i označení knedlik, které Vídeňané považovali za české slovo,“ uvedl ředitel muzea Jiří Junek.

Náčiní ke krájení knedlíků
Náčiní ke krájení knedlíků