Slibovali Ostravanům více zeleně, ale zatím stromy jen kácí

Ostrava - Zeleň za jednu miliardu korun. Taková byla předvolební představa některých zástupců Ostravy. Místo toho se ve městě kácejí zdravé stromy. Tam, kde stály, vyrůstají nová parkoviště a chodníky. Přírodovědci a ekologové mluví o další ráně pro znečištěné ovzduší. Kvalita ovzduší se v Ostravě nelepší. Město chce proto zavést takzvané nízkoemisní zóny. Do centra by tak mohla jen některá nebo vůbec žádná auta. Parkovišť pro ně ale přibývá.

Na náměstí před Katedrálou Božského Spasitele stály před časem urostlé lípy. Nahradily je betonové kostky a nové parkoviště s chodníkem. „Stačí se projít po městě a je vidět, že ty stromy a keře mizí po desítkách,“ rozčiluje se Yvetta Ellerová z petičního výboru Stromy ve městě. Ostravané dýchají nejhorší vzduch z celé Evropy. Podle zástupců města ale kácení stromů nemá na kvalitu ovzduší žádný vliv. „Největší problém s ovzduším je v době inverze, to je v zimním období, a to na stromě není ani lístek. Ten význam zeleně je v podstatě nulový,“ myslí si náměstek primátora města Ostravy Dalibor Madej.

„Tam probíhají i jiné procesy a respirační a hygienické funkce jsou nepostradatelné,“ oponuje Václav Krpeš z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Jeden z předvolebních slibů části současného vedení radnice přitom zněl: Vybudujeme zelený prstenec Ostravy, do obnovy zeleně investujeme miliardu a půl. Kdy by měl zelený prstenec kolem Ostravy vyrůst a kde přesně by mohly nové stromy najít své místo, zatím nikdo neví. Místo prstence zeleného se mezitím začíná v Ostravě tvořit prstenec pařezový. Město se hájí tím, že za každý vykácený strom vysadí dva nové. To ale podle odborníků nestačí. Dva čerstvě vysazené stromky prý ani zdaleka nenahradí jeden vzrostlý strom.

Betonové kvádry místo vzrostlých stromů
Betonové kvádry místo vzrostlých stromů