DBK – pod jednou střechou výkvět československého nábytku

Praha - Dům bytové kultury - v časech socialistického obchodování celorepublikový unikát. Otevřen byl 29. května 1981 v Praze na Pankráci nad stanicí metra Budějovická. Budova, již navrhla architektka Věra Machoninová, se stavěla deset let a po svém otevření byla označena za dům 21. století. Přestože šlo o výkladní skříň moderního socialistického bydlení, většina zboží i zde patřila do kolonky nedostatkové.

Dům bytové kultury tak rozhodně nebyl místem kultury nakupování. Zboží bylo vystaveno na ploše jen necelé jedné třetiny. Zbytek tvořily sklady, často poloprázdné a nebo plné nežádoucího zboží, vyrobeného plánovaně ve velkém množství na dlouhou dobu. Celý objekt působil od počátku jaksi zrezivěle, bylo to způsobeno použitým materiálem zvaným korten. 

Obchoďák, pro který se mezi zákazníky vžil pojem „débéká“ (hovorově se mu ale říkalo například i „debilák“), má osm pater, na první pohled nicméně díky svému řešení vypadá podstatně nižší. V polovině 90. let budova prošla drastickou rekonstrukcí, při které byla zlikvidována většina originálního vnitřního vybavení, byla přejmenována na Prior a zařazena do stejnojmenné obchodní sítě. Ztratila tím zároveň punc nábytkářské speciálky. Další rozsáhlá rekonstrukce tohoto architektonicky cenného a svou polohou atraktivního obchodního centra byla zahájena v roce 2006. Započala návratem ke jménu DBK (provozuje jej společnost DBK Praha), vytvořením nového loga a dům postupně proměnila v moderní nákupní galerii.

Dům bytové kultury (DBK)
Dům bytové kultury (DBK)