Památky v Praze dostávají mnohdy smrtelné rány

Praha - Demolice Štvanice pokračuje a už teď je jisté, že se z kulturní památky zachová jen část vybavení. Ohrožené jsou ale i další pražské stavby. Například secesní dům na Václavském náměstí, Nákladové nádraží Žižkov nebo bývalá nádražní budova na Vyšehradě. Každá ze staveb má sice jiného vlastníka, kulturní statut i historii, jedno ale mají společné – jejich budoucnost je nejistá.

Nádraží Vyšehrad

Secesní budova bývalého vyšehradského nádraží chátrá od doby, kdy přestala sloužit jako železniční stanice, tedy celých 51 let. Kulturní památkou je od roku 2001. Majitel - firma TIP Estate – by měl na opravy chuť, plán i finance, přesto se obnova nádražní budovy komplikuje. Narazila u občanských sdružení i Prahy 2. Nelíbí se jim, že u nádraží mají vyrůst dvě nové výškové budovy s obchody, kancelářemi, parkovišti a welllness centrem. Uvítala by raději bytovou zástavbu. Jenže proti té se zase staví hygienici. Budovy by stály jen pár metrů od kolejí, pro bydlení by tak byly nevhodné.

Palác Svět v Libni

Dalším případem chátrající pražské památky je také palác Svět v Libni, o kterém v jedné ze svých povídek psal i Bohumil Hrabal. Podnikatel Antonio Crispino, kterému budova patří, sice slibuje, že se horní patra paláce už brzy přemění v pohodlné byty a do přízemí a podzemních prostor se nastěhují obchody, realita je podle libeňské radnice ale jiná. „Italský majitel se o budovu nestará,“ řekl ČT zastupitel Prahy 8 Petr Vilgus (SZ).

Funkcionalistická budova je přitom nesmírně cenná. „Je to unikátní stavba zejména proto, že se jedná o velkoměstský palác typu, které se v té době stavěly například na Václavském náměstí nebo na Národní třídě. Ale pro Libeň, což tehdy byla periferie Prahy, to byla velmi nezvyklá stavba,“ vysvětlil historik architektury Zdeněk Lukeš.

Žižkovské nádraží

Rovněž budovy žižkovského nákladové nádraží chátrají už skoro deset let. Podle památkářů má ale zejména funkcionalistická nádražní budova nesmírnou historickou hodnotu, a měla by se proto zachovat pro budoucí generace. Podle developera, který chce na místě stavět, brání ovšem budova urbanistickému rozvoji města a je potřeba ji zbourat. Podobného názoru je také městská část Praha 3. Pokud by se budova zbourala, mohla by se podle radnice protáhnout Olšanská ulice, což by významně ulevilo sousední Koněvově a Vinohradské ulici.

Secesní dům na Václavském náměstí

Další pražské památce – secesnímu domu na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí – už nejspíš odzvonila hrana definitivně. O jeho demolici rozhodl ministr kultury Jiří Besser minulý týden. Dům je součástí jednoho z nejvýznamnějších prostranství Pražské památkové rezervace, památky světového kulturního dědictví UNESCO.

Názory na dům se různí

„Nějak zvlášť hodnotná stavba to není,“ míní historik architektury Josef Holeček.

„Jestliže ta stavba existuje devadesát let, tak si své právo na život, řekl bych, vydobyla,“ oponuje architek Ivan Hnízdil.

Rozhodnutí ministra sice vyvolalo vlnu nesouhlasu, za záchranu domu se postavil i bývalý prezident Václav Havel, verdikt ministra je ale konečný a nelze se proti němu odvolat. Definitivní ortel v podobě demoličního výměru zřejmě brzy vynese stavební úřad pro Prahu 1. Secesní budovu tak v nejbližších letech nahradí stavba ve tvaru písmene L se třemi podzemními a devíti nadzemními podlažími.