Pardubická nemocnice nakupovala léky nehospodárně

Pardubice - Hloubkový audit v Pardubické krajské nemocnici odhalil řadu problémů. Nekontrolované bylo hospodaření s léky a zdravotnickým materiálem a také vázlo provozní řízení. Podrobná analýza, kterou si nechal zpracovat Pardubický kraj jako zřizovatel, má být vodítkem pro hledání úspor v zadlužené nemocnici. Minulý rok nemocnice skončila se ztrátou 97 milionů korun.

„Neexistuje přesný řád zodpovědnosti za to, kdo a kde materiál a léky nakupuje,“ prohlásila krajská radní pro zdravotnictví Markéta Tauberová. Neprůhledné je prý i to, jak se zdravotnický materiál vydává a spotřebovává. Podle ředitele pardubické nemocnice Tomáše Gottvalda by pět až deset procent z 375 milionů korun, které ročně na léky vynakládá, mohl ušetřit centrální nákup.

První kroky v tomto směru již vedení nemocnice učinilo, když pro nákupy zřídilo zvláštní oddělení. Systém by měl začít plně fungovat asi za dva měsíce. S tím ovšem nesouhlasí opoziční zastupitelé. „Oni chtějí nařídit nemocnicím povinnost, že smějí nakupovat pouze z jejich centralizovaného systému. Já se bojím, že když se centrální nákupčí nechá zkorumpovat, tak poté pět nemocnic bude nakupovat předražené léky,“ tvrdí bývalý krajský radní Josef Janeček.

V hospodaření pomůže nová úhradová vyhláška

„Pro nemocnici je nejvýznamnější zavedení centrálních nákupů, ale také šetření osobních nákladů a snížení počtu zaměstnanců. Na příjmové stránce je klíčové, aby byl dodržen slib ministra zdravotnictví a narovnalo se financování mezi zdravotnickými zařízeními,“ uvedla Tauberová. Zásadní by měla být především plánovaná změna úhradové vyhlášky, která by přinesla platby za diagnózu (DRG). Audit spočítal, že novela by mohla ročně přinést až 120 milionů korun.

Snížení počtu zaměstnanců ušetří nemocnici asi pět milionů korun. Pardubické zdravotní zařízení přitom již ke konci května opustilo 15 pracovníků nelékařských profesí, což do konce roku ušetřilo zhruba milion korun. V dohledné době se ale podle ředitele Gottvalda další personální zemětřesení nechystá.

Výsledky auditu využijí i další nemocnice

Krajská nemocnice by také mohla získávat další peníze mimo úhrady od zdravotních pojišťoven, které tvoří 80 až 90 procent jejích příjmů. Plynout by mohly například z plateb od pacientů nad rámec pojištění, provádění klinických studií, praní prádla, provozování spalovny odpadu nebo z vyššího obratu nemocniční lékárny.

Závěry auditu, za který kraj zaplatil téměř milion sto čtyřicet tisíc korun, dostanou k dispozici i další čtyři nemocnice patřící Pardubickému kraji. I ony by se měly pokusit navržená opatření zavést, pokud jsou pro ně vhodná.