Klatovy - Správa Národního parku Šumava prosí veřejnost, aby pomohla zmírnit kůrovcovou kalamitu. Potřebuje pracovníky, kteří by loupali kůru ze stromů v bezzásahových zónách. Šumava se prý nachází v období historicky nejrozsáhlejší pohromy. Kritici ale tvrdí, že tento stav částečně způsobilo i současné vedení Národního parku Šumava, které zanedbalo některá účinná opatření.
Šumava prosí: Chybí lidi na loupání kůry
Sto šedesát tisíc kubíků dřeva, což je asi sto šedesát tisíc stromů napadených kůrovcem, se v Národním parku Šumava už porazilo nebo na zpracování teprve čeká. V poměru s loňským rokem, kdy se vytěžilo rekordní množství dřeva, je ten letošní rok ještě o zhruba dvacet procent horší. „Jeden hajný v úseku, který má tisíc hektarů, má dnes více kůrovce než úhrnem v letech 2002 - 2003 dohromady,“ přibližuje situaci náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek. „Tento vývoj se dal předpokládat. Souvisí to zejména s vývojem počasí a s vývojem v bezzásahovém území,“ říká Petr Kahuda z provozního oddělení Národního parku Šumava.
Historicky nejrozsáhlejší kůrovcovou kalamitu na Šumavě částečně způsobilo i vedení Správy Národního parku Šumava. Tvrdí to bývalý šéf kalamitního štábu Petr Ješátko a poukazuje na to, že správa podcenila obranná opatření. K dnešnímu dni je v lesích lapačů a lapáků rozmístěno zhruba dvacet šest tisíc, loni ve stejnou dobu jich bylo třicet jedna tisíc. „Já jsem si myslel, že je to jenom neodbornost, ale tohle je již úmysl,“ upozorňuje bývalý vedoucí kalamitního štábu NP Šumava v roce 2010 Petr Ješátko. „Já se domnívám, že lapačů je dostatečné množství. Jsou koncentrované do třech územních pracovišť,“ odmítá kritiku Jiří Mánek.
Reportáž Jana Dvořáka (zdroj: ČT24)
Vedení Národního parku Šumava navíc čelí kritice za použití takzvané švédské metody, kdy se nabíjí feromonové odparníky na živé stromy, které pak slouží jako lapáky. Ještě v květnu letošního roku jich bylo na celém území parku pět tisíc. „Jestliže dáte na kmeny stromů feromonové lapáky a nalákáte tam kůrovce, a řeknete, že je to pětkrát účinnější, tak jste pětkrát namnožili brouka,“ tvrdí Petr Ješátko. „Tu metodu jsme vyhodnotili a v současné době již stojící lapáky nemáme,“ uzavírá Jiří Mánek.
Většinu označených stromů napadených kůrovcem musí Správa Národního parku Šumava zpracovat nejpozději do čtrnácti dnů, kdy se očekává začátek letního rojení kůrovce.