Aktivisté blokují kácení stromů na Modravě

Vimperk/Modrava - Ekologičtí aktivisté začali blokovat lokalitu Ptačí potok u Modravy, aby zabránili kácení kůrovcem napadených stromů. Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha nemá správa národního parku Šumava ke kácení udělenou výjimku a nemá zpracovaný vliv na významnou lokalitu NATURA 2000. V podmáčené oblasti je podle něj vyznačeno odhadem 3 000 stromů. V místě, kde žijí ohrožené druhy zvířat, by podle aktivistů vznikla obrovská holina.

Na místě se sešla asi dvacítka ekologů. Protest proběhl poklidně, dřevorubci totiž nedorazili. „Momentálně je pro nás aktuální likvidace následků středeční bouřky,“ vysvětlil mluvčí národního parku Pavel Pechoušek. Těžaři zde pracovali ještě ve čtvrtek a zatím porazili asi 80 stromů. Pokud se sem vrátí, hodlají se ekologové v lokalitě zdržovat a nedovolit jim pokračovat v těžbě, řekl přímo z místa přírodovědec Mojmír Vlašín.

V oblasti žijí mimo jiné kriticky ohrožení tetřevi a silně ohrožení kulíšci nejmenší a datlíci tříprstí, kteří potřebují k životu dutiny stromů. Podle ekologů je přitom v lokalitě označeno kolem 600 stromů, které by měly být pokáceny.

Video Reportáž Jana Dvořáka
video

Reportáž Jana Dvořáka

Vedení parku argumenty aktivistů odmítlo. „Pokud někdo bude ohrožovat vlastní bezpečnost v označeném prostoru, zavoláme policii, aby zjednala pořádek. Metody Hnutí Duha jsou nepřípustné a my se jim musíme bránit,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel parku Jan Stráský. Zásah proti kůrovci je tam podle něj v souladu s legislativou i v souladu se stanoviskem ministra životního prostředí.

Postup ekologů se nelíbí starostovi Modravy Antonínu Schubertovi. Obec leží asi tři kilometry od Ptačího potoka. „Blokády, jejichž výsledkem je suchý les nebo paseky, jsou pro obec Modrava nepřijatelné,“ uvedl.

Petr Machálek, ředitel Hnutí Duha:

„Šéfové národního parku opakovaně porušují zákon a ministerstvo životního prostředí tomu nečinně přihlíží. Takové jednání je v právním státě naprosto skandální a povede k dalšímu oslabení důvěry občanů ve státní instituce. Každý občan, chce-li pokácet strom, musí k tomu mít povolení, jinak mu hrozí pokuty a soudy. Ředitel národního parku kácí v pralese bez povolení a ministerstvo k tomu mlčí.“   


Hlídky Duhy kácení v oblasti objevily ve středu. Podle Bláhy jde o druhou zónu, která byla dříve bezzásahová. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) tam sice kácení kůrovcem napadených smrků povolil, ale správa parku si podle Bláhy musí nechat k mýcení vypracovat od expertů vliv těžby na tamní faunu a flóru, což prý neučinila.

Území je součástí vyhlášených Modravských slatí, kde se podle Bláhy začíná po letech bezzásahovosti přirozeně obnovovat les. Park potřebuje nejen „naturové“ posouzení, ale také udělení české výjimky k použití technologií, které narušují strukturu a funkci ekosystému, tvrdí ekolog. 

Blokovaná oblast patří do druhé ochranné zóny

Oblast okolo Ptačího potoka a na Ztraceném patří podle zonace národního parku převážně do druhé zóny ochrany přírody, připomněl mluvčí parku Pavel Pechoušek. Lokalitu v roce 2007 dřívější vedení parku zařadilo do bezzásahového režimu, ministr ji ale v dubnu přeřadil do zásahového režimu. „Hlavním důvodem je skutečnost, že kilometr od Ptačího potoka rostou nestátní lesy, které patří k majetku města Kašperské Hory,“ uvedl Pěchoušek. 

Ekologičtí aktivisté obsadili les
Ekologičtí aktivisté obsadili les

Ředitel městských lesů Kašperské Hory Miroslav Mäntl písemně požádal správu parku na konci června o ochranu majetku. V dopise, který správcům parku napsal, vyjádřil obavy, aby se z kůrovcem napadeného dřeva na Ztraceném nedostal vzhledem s převládajícím jihozápadním větrům kůrovec do městských lesů. Pokud prý ekologové neumožní likvidaci kůrovcem napadených stromů, hodlá je město žalovat za ničení majetku a požadovat náhradu škod.

Aby byl zásah v lokalitě Ptačího potoka efektivní, musejí se dřevorubci co nejdříve vrátit. Vedle kácení dalších stromů je totiž třeba odkornit už poražené stromy. Některé se prý ale kácet vůbec nemusely. „Devět kusů bylo zdravých, nebyl tam jediný nálet, žádná mateční komůrka,“ tvrdí bývalý lesník Petr Ješátko. Kvůli pokáceným zdravým stromům dnes k Ptačímu potoku jeli policisté. Případ neoprávněnosti těžby dřeva už šetří.

Podle sobotní tiskové zprávy Hnutí Duha policie zdokumentovala poražené stromy a odjela pokračovat v šetření. Šéf šumavského národního parku zahájil v této oblasti porážení stovek stromů. Podle vyjádření Duhy je nasazení motorových pil ve zjevném rozporu se zákony, kterými se, jak v dubnu výslovně upozornil i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, musí řídit i ředitel parku Jan Stráský.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha řekl:

„Doufáme, že policie rychle a důkladně prošetří zjevné ilegální kácení. Evidentně nejde o kůrovce – dřevorubci porážejí i naprosto zdravé stromy. Několik desítek lidí, kteří se sjeli na místo, je připraveno nezákonné devastaci vzácných horských lesů v Modravských slatích bránit mírumilovnou blokádou. Divoká příroda tu překáží dřevařským firmám i developerům. Podobné je to i na jiných místech národního parku. Vykácení vzácných horských lesů by znamenalo faktický konec národního parku a divoké přírody, kterou zde obdivují statisíce turistů. Ptačí potok je domovem ohroženého tetřeva hlušce a také vzácného datlíka tříprstého nebo kulíška nejmenšího – naší nejmenší sovy.“


Hnutí Duha přitom již v minulosti opakovaně upozorňovalo správu parku, že provádět kácení bez příslušných povolení by bylo ilegální. Hnutí Duha nyní podává podnět k České inspekci životního prostředí, aby nelegálnímu kácení zabránila.