EU dotuje rozhledny, ze kterých není nic vidět

Východní Slovácko - V posledních letech rostou rozhledny jako houby po dešti. Obce je staví na téměř každém větším kopci. Jen na jižní Moravě a na Zlínsku je jich více než padesát, Česká republika by se tak mohla, s nadsázkou řečeno, stát velmocí rozhleden. Na východním Slovácku má vyrůst dalších šest. Podle kritiků ale stavby vznikají i na místech, odkud není nic vidět. Obce je staví jen proto, že na rozhledny získají peníze z Evropské unie.

Nejmladší českou rozhlednu staví u Suché Loze na Uherskohradišťsku - třípatrová, třináct metrů vysoká stavba ze smrkového dřeva. Na Slovácku má vyrůst celkem 6 nových rozhleden, přičemž na katastru každé obce má stát jedna. Všechny turistické cíle mikroregionu mají být uvedeny v propagačním materiálu Deník z cest. „Je tady spousta přírodních krás, které je škoda nenavštívit, a tohleto by bylo takové lákadlo,“ věří místostarostka Vlčnova Marta Moštková.

Do konce října dalších 5 rozhleden

Dalších 5 rozhleden za téměř pět milionů korun, převážně z evropských fondů, vyroste do konce října v mikroregionu Východní Slovácko. Na Uherskohradišťsku a sousedním Hodonínsku už přitom nabízí výhled na krajinu Bílých Karpat rozhleden hned osm. Podivují se tomu i samotní turisté, pro které se zdolávání a mapování rozhleden stalo koníčkem. „Někdy to zavání až zbytečným utrácením peněz z Evropské unie. Stavět rozhlednu jenom proto, abychom v obci měli rozhlednu, je nesmyslné,“ myslí si místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš. Příkladem může být dva roky stará rozhledna Drahy na Hodonínsku, která vyrostla v rámci příhraničního projektu „Pozrime sa cez hranice z výšky“. Svému jménu však nedostála, leží totiž v údolí. Čtyři miliony z evropských fondů se ale utratit podařilo, což je v tomto případě zřejmě to hlavní.

Video Reportáž Filipa Zdražila
video

Reportáž Filipa Zdražila

„Kvůli spoustě rozhleden, které vznikly úplně zbytečně, chybí peníze na rozhledny, které se mohly postavit v lokalitách, kde už v minulosti stály, kde by byl unikátní výhled,“ myslí si Pavel Gejdoš. Příkladem může být kopulovitá rozhledna v Křepicích na Břeclavsku, odkud maršál Malinovskij řídil v dubnu 1945 osvobozování Brna. Na dokončení této rozhledny chybí téměř tři miliony korun.

Další „evropské“ rozhledny už nebudou

„V Regionálním operačním programu jsou ještě peníze, ale v současné době nepodporujeme projekty rozhleden,“ říká vedoucí Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod Kateřina Kurková. Úsloví o tom, kdo dřív přijde, platí v tomto případě dokonale. Do roku 2013 už totiž žádné programy, ze kterých by bylo možné čerpat evropské peníze na stavbu rozhleden, zřejmě nebudou.